Svěrák Zdeněk - Švestka (Jevištní sklerotikon)

27. ledna 2008 v 12:16 |  P - S
Svěrák Zdeněk - Švestka (Jevištní sklerotikon)
- spoluautorem je LADISLAV SMOLJAK (9.12.1931)

PULEC: V první řadě by to chtělo žebřík.
MOTYČKA: Dáma podává ruku vždycky jako první.
HÁJEK: Tak to bude kámen úrazu, Sváťo. Je tady totiž disponent.
MOTYČKA: Pokud ovšem před ní nestojí jiná dáma. Starší dáma podává ruku mladší dámě.
PULEC: Co jsi říkal?
MOTYČKA: Že starší dáma...
PULEC: Ale ty ne!
HÁJEK: Že je tady disponent.
PULEC: TO znamená co?
(V té chvíli vyjde z vechtrovny Patka a táhne za sebou dlouhou telefonní pásku, jejíž druhý konec je stále ještě v přístroji.)
PATKA: To znamená, že záleží na mně, komu žebřík půjčím a komu ne. Právě jsem se na to ptal kolegy ze sousední stanice a jasně mi tady sděluje, že bych byl blázen, kdybych vám ho půjčil.
HÁJEK: Ukažte... (Vezme mu z ruky pásku a prohlíží si zprávu.) Kdo to psal?
PATKA: Výpravčí Tumpach.
HÁJEK: Tumpach! Tak on ještě slouží, dědek stará... To je ale rukopis... rozklepaný je to, rovnou čárku neudělá... (Čte a ručkuje po pásce až k telegrafnímu přístroji ve vechtrovně.) Milý Kamile, předem mého telegramu přijmi srdečný pozdrav ze sousední stanice. Jinýmu bych žebřík půjčil, ale Hájkovi naser. (Vyběhne dotčeně z vechtrovny.)
HÁJEK: To vy si dovolujete s Tumpachem takovéhle věci služebním telegrafem? Drážní telegraf používáme výhradně ke služebnímu styku. Jakákoli soukromá sdělení jsou nepřípustná.
PATKA: To není žádné soukromé sdělení. To je vyžádaná služební informace stran drážního žebříku.
MOTYČKA: Pán smí podat ruku dámě jako první jedině v případě, pokud tato je tak mladá, že by mohla býti jeho dcerou.
PULEC: Hele, vykašlem se na jeho žebřík a hodíme tam lano.
MOTYČKA: Slušný chování, to je věda.
HÁJEK: Na co lano?
MOTYČKA: O tom jsou celý knihy.
PULEC: Na větev. Přehodíme lano přes větev a přivážeme na něj košík.
HÁJEK: Počkej, Sváťo, lano, košík, ty zas vidíš jen ty své horolezecké věci. My tady řešíme úplně jiné problémy.
PULEC: Jaký problémy?
HÁJEK: Že nemáme žebřík.
PULEC: Vždyť o tom mluvím.
HÁJEK: Ty mluvíš o nějakém laně a koši. Já mluvím o žebříku.
PULEC: Ale to spolu přece souvisí.
HÁJEK: Jak to spolu souvisí?
PULEC: Ježíši, vždyť přece víš, kvůli čemu jsme sem přijeli. Já s košem, ty s ruksakem, Motyčka s pytlem.
MOTYČKA: A je to venku! Říkal jsem vám, Kamile, přijede Přemek a dovíte se to. Tak, Přemku, řekni mu, na co mám ten pytel.
HÁJEK: Ty máš pytel?
MOTYČKA: No jo, podívej. (Ukáže prázdný pytel.)
HÁJEK: A na co ho máš?
PULEC: Přemku, vzpamatuj se. Říkal jsi, že se rozdělíme na tři díly.
HÁJEK: Co na tři díly?
PULEC: No švestky přece!
HÁJEK: (Pohlédne do koruny stromu a konečně si vzpomene.) Díky, Sváťo. Já jak toho mám víc, tak zapomenu jedno pro druhý. Díky!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.