Vznik Československé republiky 2

15. května 2007 v 16:15 |  Maturitní otázky z dějepisu

Vznik Československa

- 18.10. 1918, USA
- prohlášení nezávislosti = "Washingtonská deklarace"
- inspiroval se americkým vzorem
- zdůvodnění, proč Češi a Slováci nechtějí patřit pod Rakousko - Uherskou monarchii
- lidská a občanská práva
- Habsburkové kdysi zvoleni na český trůn, nyní jsou sesazeni
- důvodem je zrada Habsburků na národních právech
- Československo se stalo demokratickou republikou
. . . . - ochrana menšin, zrušení šlechtických výsad a titulů
. . . . - plány na hospodářské přeměny (pozemková reforma = vyvlastnění velkostatků)
. . . . - převedení částečných dluhů Rakousko - Uherska

- pod vlivem této situace napsal 18. října prezident Wilson nótu Rakousko - Uhersku
- USA nemá s Rakouskem - Uherskem o čem jednat pokud se jedná o českoslov. otázku
- 14 bodů, překonáno vývojem
- USA uznaly Československou vládu
- ať se Rakousko - Uhersko dohodne s československou vládou
- na základě této zprávy Karel I. souhlasil s tím, aby delegace domácího odboje vedená Kramářem odjela do Ženevy, kde začaly jednat se zahraničním odbojem reprezentovaným Benešem (dokončeno 30. října)

- prezidentem Československa se stal Tomáš Garrigue Masaryk

- moc převzal Národní výbor, prozatím zachovány zákony
- 27.10. - Rakousko - Uhersko kapitulovalo Andrássyho nótou
- 28.10.
- zveřejněna jako souhlas s vyhlášením samostatnosti, moc přebírá Národní výbor (z rukou místodržícího Candenkova)
- vyhlášena samostatná republika na Václavském náměstí
- vyhlásili ji "muži 28. října" (Švehla, Rašín, Soukup, Vavro Šrobár)
- bez násilí
- národní oslava
- 30.10. - Martinská deklarace
- 28.10.
- významný historický mezník
- dovršení obrozeneckých snah
- zabezpečena národní existence Čechů, ale hlavně Slováků
- možné reálné řešení situace, která vznikla za 1. světové války
- samostatnost Československa potvrzena Versailleskou mírovou konferencí => Československo se stalo součástí Versailleského mírového systému

Formování československého státu (1918 - 1921)

Představitelé československého státu:

- první předseda vlády: Karel Kramář
- první vláda = "vláda všenárodní koalice"
- ministr zahraničí: Edvard Beneš
- ministr vojenství: M. R. Štefánik

Problémy "první republiky"

1) Německá irredenta

- představitel: Lodgman von Anen
- pokusy o odtržení německy mluvících oblastí (pohraničí) a o vytvoření čtyř provincií, které měly být připojeny k Rakousku (později k Německu)
- Němci žijící u nás vnímali konec války a vznik ČSR jako svoji porážku
. . . . - vznik ČSR změnil jejich postavení, stali se národností menšinou
- 4 provincie: Sudeten Land, Deutschböhmen, ...
- prosinec 1918 - pohraniční oblasti vojensky obsazeny
. . . . - střety mezi vojáky a obyvateli
- ČSR vznikla na národnostním principu (Češi a Slováci = jeden národ)
. . . . - na principu čechoslovakismu (Češi 51%, Slováci 16%)
- minority: Němci 23%, Maďaři, Rusíni, Poláci, Židé 10%
. . . . - ústava zaručovala i práva minorit

2) problém československých hranic

- hranice s Německem a s Rakouskem stanoveny na základě historického vývoje
. . . . - potvrzeny ve Versailles (s Něm.) a v Saint Germain (s Rak.)
- problémová hranice: s Maďarskem (žádná historická hranice)
. . . . - Beneš podal na Pařížské konferenci návrh (7 memorand) - přijato
. . . . - potvrzeno i smlouvou v Trianonu (1920)
. . . . - Maďaři museli vyklidit Slovenské pohraničí (také Podkarpatskou Rus)
. . . . - rozhodnutí velmocí potvrzeno vojenskou silou (ČSA, Rumun. armáda, policie)
- po porážce Maďarské republiky rad a Slovenské republiky rad dochází ke stabilizaci poměrů (na Slovensku žilo 700 000 Maďarů)
- Podkarpatská rus (pův. patřilo k Uhrám - Zalitavsko)
. . . . - tři tendence: připojit se k: Maďarsku, Sovětské Ukrajině, ČSR
. . . . - vojensky obsazena československými vojsky
. . . . - nejzaostalejší část ČSR, bez hospodářského vývoje
- spory s Polskem (o Těšínsko)
. . . . - velmoci rozhodli o rozdělení území - obsazeno československou armádou
. . . . - 1920 - Pařížská smlouva - připojeno k Československu
. . . . - napjaté vztahy s Polskem trvaly po celé meziválečné období

3) hospodářské a sociální rozdíly mezi Čechy, Moravou a Slovenskem a Podkarp. Rusí

- Čechy a Morava byly průmyslově vyspělejší (textilní, stroj., sklářský průmysl)
- Slovensko a zvláště Podkarpatská Rus - zaostalé
- sociální rozdíly:
. . . . zaostalost východních částí
. . . . - žádné střední a vysoké školy, neex. slov. inteligence
. . . . - 1919 založena Bratislavská universita, 1920 Slovenské ND
- na Slovensko odcházeli na pomoc čeští úředníci, policie, lékaři
- rozdíly v sebeuvědomění - problémy čechoslovakismu
- Slováci přestávali být součástí ČSR, snažili se osamostatnit se (vnitřní spory)

4) sociální problémy

- hospodářský rozvrat, 1/5 dělníků nezaměstnaná
- 1918 - demonstrace, protidrahotní bouře, hladové bouře (nedostatek potravin)
- požadavek socializace, znárodňování velkých průmyslových podniků a dolů
- v prvních dvou letech - situace nejhorší (střety)
- vydávány zákony:
. . . . . . . . osmihodinová pracovní doba, státní podpora v nezaměstnanosti
. . . . . . . . nemocenské a úrazové pojištění
- požadavek pozemkové reformy
- duben 1919- vydán zákon o pozemkové reformě
. . . . = zábor pozemkového majetku přesahujícího 150 ha zeměď. půdy nebo 250 ha půdy vůbec
. . . . - vznikl pozemkový úřad
. . . . - hlavní roli zde hrála agrární strana
. . . . - reforma se naplňovala celá 20. léta
. . . . - 600 000 rolníků dostalo půdu (po 2.svět. válce usilovali o další pozemkovou reformu)
. . . . - posílila si pozice agrární strana
. . . . - vznikly zbytkové velkostatky
. . . . - přidělili si je představitelé agrární strany (cca 100 ha půdy)
- jaro 1919 - provedena měnová reforma (odluka od rakouské měny - okolkováním)
. . . . . . . . - pod vedením ministra financí Aloise Rašína
. . . . . . . . - třetina rakouských bankovek
. . . . . . . . - spjata s úsporností ve státních výdajích

Politické strany

Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu = Agrární strana
. . . . - Alois Švehla, Rudolf Beran, (slov.) Milan Hodža
Československá sociálně-demokratická strana
. . . . - Boh. Šmeral (1919 Marxistická levice; 1921 KSČ)
. . . . - Rudolf Bechyně, Vlastimil Tuzar
. . . . - slovák Ivan Dérer
. . . . - opírala se o Odborové sdružení československé
Socialistická strana (od 1926 Národní socialisté)
. . . . - V. Klofáč, Stříbrný, Beneš
. . . . - střední vrstva (řemeslníci, živnostníci, učitelé, ...)
Národní demokracie
. . . . - podnikatelé (velkokapitál.)
. . . . - Karel Kramář, Alois Rašín (Viktor Dyk)
Lidová strana (Jan Šrámek, Hurban)
. . . . - vznikla r. 1919 sloučením Moravsko-slezské křesťanskosociální strany, Katolicko-národně konzervativní strany a Konzervativní lidové strany
. . . . - vazby s římskokatolickou církví
Komunistická strana Československa
Hlinkova Ľudová strana (HĽS)
. . . . - Andrej Hlinka, Josef Tiso, Sidor
Německá sociálně-demokratická strana
. . . . - Čech
DNSAP
. . . . - 1933 zakázána tehdy na ní navázala SdP (Jung, Krebs)
. . . . - Konrád Henlein, Frank
Po vzniku republiky Německé strany nebyly zastoupeny v parlamentu (až po volbách roku 1920). Do vlády se německé strany dostaly v polovině 20. let.
V červnu 1919 se konaly volby do obecních zastupitelstev, v nichž zvítězila sociální demokracie. Na to reagovala vláda podáním demise. V létě 1919 byla ustavena 2. vláda v čele s Vlastimilem Tuzarem ("vláda Rudozelené koalice" = socdem., agrární strana).
29. 2. 1920 přijata ústava Československé republiky
1920 - parlamentní volby
. . . . . . . . - soc-dem získala 30% hlasů
. . . . . . . . - dělnictvo očekávalo změny, nic moc se nedělo
. . . . . . . . => na sjezdu soc-dem došlo k rozkolu
září 1920
. . . . - vláda podala demisi
. . . . - byla vytvořena úřednická vláda Jana Černého (premiér)
. . . . . . . . . . . . . . . . - "vláda pevné ruky" - mohou dělat i tvrdá a nepopulární opatření
prosinec 1920 - vyvrcholení konfliktu
. . . . . . . . . . . . spor o lidový dům
. . . . . . . . . . . . . . . . - spor mezi levicí a pravicí v soc-dem (policie vyhnala levici)
. . . . . . . . . . . . . . . . - levice uspořádala generální stávku (týdenní boje)
. . . . . . . . . . . . . . . . - porážka dělnictva, zatýkání
. . . . . . . . . . . . . . . . => definitivní rozkol v soc-dem.
únor 1921. . . . - vznikla KSČ
podzim 1921 . . . - slučovací sjezd KSČ (spojily se tři sekce KSČ - Slov., Něm., Česká)
1921 - 1922 . . - spory o funkce prezidenta (TGM nemocný, vyvázl, znovu prezidentem)
1922 . . . . . . . - volby vyhráli argárníci; vytvořli "vládu všenárodní koalice"
. . . . . . . . . . . . . . . . - v čele: Alois Švehla
. . . . . . . . . . . . . . . . - uklidnění poměrů
1926 . . . . . . . - úřednická vláda Jana Černého
1926 - 1929 . . - "vláda panské koalice"
. . . . . . . . . . . . . . . . - bez zastoupení soc-dem a sociálních stran
. . . . . . . . . . . . . . . . - účast i německých stran
1929 - 1938 . . - "vlády široké koalice"
. . . . . . . . . . . . . . . . - mnoho stran

Vliv na české politické scéně

. . - "koaliční pětka"
. . . . . . - její zástupci se dohadovali o hlavních rozhodnutích, pak je společně prosadili v parlamentě
. . . . . . - mimoparlamentní seskupení
. . . . . . - agrárníci, lidovci, sociální demokraté, národní socialisté, národní demokraté
. . - "hrad"
. . . . . . - neformální politické seskupení kolem T. G. Masaryka
. . - bankovní sféra, průmysl
. . . . . . - důležitá Živnobanka (vliv na hospodářskou politiku státu)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.