Vznik Československé republiky 1

15. května 2007 v 16:14 |  Maturitní otázky z dějepisu

Naše země na počátku války

1867 dualismus (Rakousko - Uherské vyrovnání)
1865 František Palacký: "Idea státu Rakouského"
. . . . . . . . - austrofederalismus nebo monarchie zanikne
1895 TGM: "Česká otázka"
. . . . . . . . - je ještě zastáncem společné existence Českého a Rakouského království
. . . . . . . . - kvůli obraně před Německem
I před vypuknutím první světové války byla česká politika stále pro zachování Rakouska - Uherska, ale požadovala přeměny. První světová válka však změnila svět, a změnila také pohled na zachování Rakousko - Uherské monarchie. Ukázala totiž, že RU není schopné řešit problémy mnohonárodnostního státu, čímž ztratilo opodstatnění své existence.

Situace na počátku války

- v Čechách nebylo žádné nadšení pro mobilizaci
- Češi dávali najevo svou nechuť jít bojovat proti Slovanům (Srbům, Rusům)
- v průběhu války se nechávali dobrovolně zajímat (např. 2 pluky - pražský 28. a mladobolesl. 36.)
- vojáci se nevraceli z dovolenek, nerukují (skrývají se v lesích, nazýváni "zelené kádry")
- v celé monarchii byl zrušen politický život, byl rozpuštěn parlament (Říšská rada)
- po vyhlášení války byl nastolen vojenský režim a tím omezena občanská práva a svobody (shromažďování, zavedena cenzura)
- začíná germanizace
- zhoršení životních podmínek (zásobování)

1915

. . . . - zaveden přídělový systém
. . . . - vznik černého trhu s vysokými cenami (hlavně v posledních měsících války)
. . . . . . . . - "keťas" = překupník
. . . . - na začátku války - úspěchy Ruské armády
. . . . . . . . . . . . . . - to vyvolávalo naděje mezi Slovany, že válka brzy skončí porážkou RU
. . . . - v Čechách byly vydávány protirakouské manifesty (autorům hrozil trest smrti)
. . . . - perzekuce všeho českého
1914-16 - vyneseno 24 rozsudků smrti
. . . . - byli zatýkáni představitelé české politiky (Klofáč, Karel Kramář, Alois Rašín)
. . . . . . . . . . . . - byli odsouzeni jako velezrádci (naštěstí byli Karlem I. amnestováni)
. . . . - do vězení se dostal i představitel české Živnobanky, protože byl liknavý ve válečných půjčkách (Preiss)

Česká politika

- bezradná, zastrašená perzekucemi
- většinou byla prorakouská (prorakouský aktivismus) - po válce nazýváno "Rakušáctví"
- důvody:
. . . . 1) tradice (těžko se mění postoj)
. . . . 2) praktické a ekonomické důvody
. . . . . . . . - RU je velký stát, má i velký trh
. . . . . . . . - vývoj směřuje k vytváření větších celků, tak proč jej rozbíjet
- prorakouskou politiku vedla i Sociální Demokracie (v čele s Bohumírem Šmeralem)
- jedinou stranou, která vedla prorakouskou politiku z čistého přesvědčení a z oddanosti vůči Habsburkům byla klerikální strana
- oportunistická (přizpůsobit se, vyčkat)
- protirakouské postoje byly ojedinělé: státoprávně pokroková strana (Lev Sychrava)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . - po vypuknutí války odchází do exilu
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . - už před válkou má v programu osamostatnění
- mladočeši (Karel Kramář) - plán na vytvoření Slovanské říše pod vedením Rus. Romanovců
- na začátku války - proruské nálady obyvatel
- na straně protirakouské politiky stál i T. G. Masaryk, představitel realistické strany
. . . . - Češi nemají být nadále součástí RU, protože to je stále více závislé na Německu
. . . . - jednal s představiteli českých politických stran i českých spolků (sokol, apod.)
. . . . - od nich získal mandát něco pro tuto věc dělat
. . . . - podílel se na založení tajné organizace Maffie (spolu s E. Benešem)
. . . . . . . . . . . . . . . . - měla reprezentovat české zájmy doma, mít vliv na českou politiku a na veřejné mínění
. . . . . . . . . . . . . . . . - měla vykonávat špionáž ve prospěch Dohody
. . . - účastníci: K. Kramář, Al. Rašín, Šamal, Hajn, Soukup, Dr. Scheiner (Sokol)
. . . - jednal i s Rakouskými politiky o poválečném Rakousku (špatné vyhlídky pro Č.)
. . . - jednal také s cizinou (září 1914 s Holandskem)
. . . - v prosinci 1914 odchází do emigrace, doprovází ho jeho dcera Olga
. . . - od Machara se dozvídá, že má být zatčen (=> už se nevrací)

Zahraniční akce

- 6. 7. 1915 "Masarykova zahraniční akce"
. . . . . . . . - projev ve Švýcarsku (= počátek boje za československou samostatnost)
. . . . . . . . - formuluje zde koncepci Nezávislé "Československo"
- úspěch akce záleží na výsledku válku, na postojích dohody
- "Nepohneme-li se my Čechové sami, světová válka přejde naše hlavy a my zůstaneme nezměněni!"
- Masaryk
. . . . - známá postava
. . . . - uskutečňuje přednáškové hnutí, publicisticky tvoří (spis "Evropa a Rusko")
. . . . - politické vystoupení z doby Hilzneriády (90. léta) - spory o RKZ
. . . . - měl v cizině spoustu přátel

- září 1915 vznikl Český komitét (výbor) v zahraničí
. . . . - centrum zahraničního odboje
. . . . - vydal prohlášení o snaze o českou nezávislost
. . . . - z něj vznikla Československá národní rada
. . . . . . . . . . . . - T. G. Masaryk, Ed. Beneš, Milan Rastislav Štefánik (slov. vědec)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . - známá osobnost, má přístup do vyšší spol.
. . . . . . . . . . . . - Josef Durych
. . . . - hlavní oporou českoslov. národní rady byli krajané žijící v cizině (hl. Amer. Češi a Slováci)
. . . . . . . . - ti podporovali odboj finančně, "ministři financí naší revoluce"
. . . . - měla politickou roli

- v listopadu 1915 byla podepsána Clevelandská dohoda
. . . . - mezi Slovenskou ligou a Českým národním sdružením v Americe
. . . . - prohlášení o společném státě, který však nebyl naplněn ústavou z roku 1920
. . . . - v dohodě byla stanovena Slovenská autonomie v rámci ČSR
. . . . - cíl:
. . . . . . . . - přesvědčit Dohodu o potřebě rozbít Rakousko - Uhersko
. . . . . . . . - přesvědčit i veřejné mínění na západě
. . . . . . . . - až do roku 1918 Dohoda uvažovala o zachování Rakousko - Uherské monarchie, kvůli záruce stability ve střední Evropě

- Masaryk jezdí po Anglii a Francii; řeční, vede besedy, píše do novin
. . . . - nezůstává však jen u slov, ale vytváří českosloven. vojsko, které bude bojovat na straně Dohody a které se bude podílet na porážce Rakousko - Uherska
. . . . . . . . . . . . = základ armády budoucího státu
. . . . => Češi bojovali už v 1. světové válce
. . . . . . . . . . . . - Rusko - "česká družina"
. . . . . . . . . . . . . . . . . . - součást Ruské armády (hlavně jako špióni)
. . . . . . . . . . . . - Francie - "Rota Nazdar"
. . . . . . . . . . . . . . . . . . - součást cizinecké legie
. . . . . . . . . . . . - Itálie, Anglie
. . . - to ale Masarykovi nestačilo (snažil se zviditelnit Čechy), a tak se snažil vytvořit ze zajatců i krajanů vojenské jednotky (legie), které by účinně zasáhly do války

Nástup Karla I.

- roku 1916 zemřel František Josef I. a nastoupil Karel I.
. . . . . . . . . - začíná provádět změny (cíl: zachránit monarchii)
. . . . . . . . . - zmírňuje se perzekuce (přehodnocovány tresty)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . - amnestie
. . . . . . . . . - snažil se uzavřít separátní mír
- došlo k obnově politického života, byla obnovena činnost Říšské rady
- na přelomu let 1916/17 vzniká český svaz poslanců stále se ještě hlásících k zachování RU
. . . . - to se ale bije s Masarykovou činností v zahraničí

- přelomovým rokem je rok 1917
. . . . - Únorová revoluce v Rusku (březen 1917)
. . . . - vstup USA do války (včetně 20 000 - 30 000 našich krajanů)
- Masaryk se domnívá, že Rusko se bude vyvíjet demokraticky, předpokládá, že bude pokračovat ve válce
- v květnu 1917 Masaryk přijíždí do Ruska, vidí zde nejlepší příležitosti pro vytvoření legií
- 2. 7. 1917 slaví československé legie svůj první úspěch v bitvě u Zborova
. . . . - legie prolomily část fronty, získaly asi 4000 zajatců, děla i kulomety
- v červenci 1917 byla provedena Ruská ofenzíva (neúspěšná)
- v průběhu léta 1917 je v Ruských legiích asi 60 000 vojáků

- i v Čechách se mění situace
. . . . - v květnu 1917 byl vydán Manifest Českých spisovatelů
. . . . . . . . - hlavním iniciátorem byl Jaroslav Kvapil (šéf činohry)
. . . . . . . . - výzva k poslancům (českému svazu), aby obhajovali zájmy národa
. . . . . . . . - pokud tak neučiní, tak ať raději odstoupí
- 20. 5. 1917 představitel českého svazu poslanců František Staněk vystoupil v Říšské radě s projevem, který znamenal opuštění prorakouské politiky, ale stále si mysleli, že Rakousko se může reorganizovat a společný stát Čechů a Slováků vytvořit v rámci monarchie

- další vývoj byl spjat s dalším vývojem v Rusku = Bolševická revoluce
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . - zkomplikovala situaci českých legií v Rusku
- uzavření Brest - Litevského míru (březen 1918) znamenal pro Rusko ztrátu velkých území, ale též vystoupení ze států Dohody
. . . . => legie neměly kde bojovat
- Masaryk stále pobývá v Rusku
. . . . - prosazuje politickou neutralitu legií ve vnitřních záležitostech Ruska, prosazuje odchod legií z Ruska do Francie
. . . . - dohodl se s Ruskou vládou o přesunu legií přes Vladivostok (transsibiřskou magistrálou), z Vladivostoku pak loďmi do Francie . . . = anabáze
. . . . - poslední vojáci opouštějí Vladivostok až v září 1920
- Masaryk vydává provolání k legiím, aby se nevměšovaly, ale bude-li to nutné, aby bojovali s nepřáteli československého národa (za toto nepříliš jednoznačné provolání byl Masaryk kritizován jak ze strany bílých, tak ze strany rudých a pozd. i českých komunistů)
- v březnu 1918 Masaryk odchází z Ruska do Ameriky (také přes transsibiřskou magistrálu)
. . . . - tam píše knihu Světová revoluce
. . . . . . . . - memorandum pro prezidenta Wilsona
- vývoj v Rusku se ubíral jinou cestou, než předpokládal Masaryk
. . . . - drobná nedorozumění mezi legiemi a sovětskou vládou přerostla v ozbrojený konflikt
. . . . - sovětská vláda žádala odzbrojení legií (=> legie proti sovětské vládě) (Čeljabinský incident)
. . . . - legie obsadily celou magistrálu, města v Povolží, na Sibiři a na východě
. . . . . . . . . - v těchto místech svrhli sovětské vlády a nastolili demokrat. vlády (eseři, menševici)
. . . . . . . . . => velký ohlas v USA
. . . . - ale: finanční pomoc byla minimální a vojenská pomoc žádná
- Masaryk byl nazýván "pánem Sibiře"; noviny oslavovaly armádu státu, který neexistuje
- v létě 1918 státy dohody vyjadřují souhlas s vytvořením ČSR (v červnu Fr., v srpnu Ag., v září USA)
- Dohoda: "Rakousko, které je nenáviděné svými národnostmi, nemůže být státem."

- postupně dochází k vnitřnímu rozkladu legií (ztrácejí své opodstatnění)
- k moci v zemích, kterým legie pomohly k demokracii, se postupně dostává generál Kolčak (a obnovuje zde carismus)
. . . . - nastoluje diktaturu (tomu legie nechtěly napomáhat)
- nakonec dochází k uzavření příměří se sovětskou vládou, legie jsou evakuovány
- část vojáků (6 000 - 10 000) zůstala v Rusku (v Rudé Armádě)

Krize Rakouska - Uherska

- na přelomu let 1917 a 1918 se krize prohlubuje
- 6. 1. 1918 čeští poslanci přijali Tříkrálovou deklaraci
. . . . . - "pryč od Rakouska !"
. . . . . - odvolávají se na právo národů na sebeurčení
. . . . . - odhodláni bojovat za samostatnost
- 8. 1. 1918 bylo zveřejněno 14 bodů prezidenta Wilsona (nadějný 10. bod, jenžto počítá s autonomií Československa v rámci Rakousko- Uherské monarchie)
- sílí protiválečné hnutí (v zázemí - stávky, demonstrace) - v lednu 1918 generální stávka
- vzpoury i v armádě (Rumburk, Trenčín, Kotor, Kragujevac)
- hospodářský rozvrat - otázka zásobování fronty i zázemí
- rozpad fronty

- na jaře 1918 - politické protirakouské akce (13. 4. Národní přísaha)
- "V boji o československou samostatnost neustaneme, dokud nezvítězíme!"
- 1.5. - Májová manifestace
- květen - oslavováno 50. výročí položení základního kamene Národního divadla
- 13.7. - obnovena činnost národního výboru
- stává se hlavním představitelem politických sil
- zastoupeny politické strany podle výsledků voleb z roku 1911
- připravuje rozbití monarchie a převzetí politické moci
- hlavní představitelé: Karel Kramář, Alois Rašín, Antonín Švehla, Václav Klofáč
- socialistická rada - socialisté a sociální demokraté (Šmeral)
- 30.5.1918 - Pittsburská dohoda
- Československá dohoda o společném státě; Slovensko má mít autonomii
- politický program - nikoliv zákon
- o uspořádání poměrů v Československu měly rozhodnout volené orgány v samostatném
. československém státě
- uložena v kongresu USA
- 14.10. - všeobecná generální stávka proti vývozu potravin, uhlí, surovin, vagónů (co bude na území států, to bude jeho)
- zorganizovala socialistická rada
- Beneš oznamuje francouzské vládě, že Česká národní rada se stává prozatímní vládou Československa v čele s Tomášem Garrigue Masarykem
- 16.10. - Karel I. vydal manifest (slibuje přeměnit Rakousko - Uherskou monarchii ve federativní stát, nabízí autonomii) - ale pozdě
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.