Vzdělanost a umění raného středověku

26. května 2007 v 15:26 |  Maturitní otázky z dějepisu

Vzdělanost a umění raného středověku

Kultura
- výsadní nositelkou církev
- celková úroveň vzdělanosti oproti antice poklesla
- školy - klášterní, biskupské
sedm svobodných umění
- trivia (gramatika, rétorika, dialektika) + kvadria (aritmetika, geometrie, astronomie, hudba)
význam klášterních knihoven - opisování knih (dílny - skriptoria)
románská kultura - návaznost na antickou kulturu (Roma = Řím) - vliv křesťanství + germánsko-slovanské prvky
umění: křesťanské umění - počátky v římských katakombách, charakteristický symbolismus
malířství: fresky, knižní malby (iluminace = doprovod k textu; iniciály)
architektura:
- církevní stavby - rotundy, baziliky, kláštery
- světské stavby - hrady, tvrze
8.st. = karolinská renesance
10.st. = ottonská renesance
V 10. - 12. století se v Evropě rozvíjí nový umělecký sloh - románský (z lat. romanus = římský) sloh, který do jisté míry navazuje na antický svět, především na podněty starověkého Říma. Jednotícím rámcem pro nejen románské, ale i germánské, keltské a slovanské národy v západní polovině Evropy zůstala římskokatolická církve. Vedle praktických problémů a každodenních sporů stála v popředí zájmu každého křesťana otázka spásy a posmrtného života. Myšlenka "memento mori" (pamatuj na smrt) byla všudypřítomná a po celý středověk se stále prohlubovala. Důležitou roli hrály mnišské řády, které vyjadřovaly dobové ideály zbožnosti, pronikaly na různá území bez ohledu na suverenitu feudálních vrchností a šířily zároveň úctu k papežství jako instituci nadřazené místním biskupským autoritám. Významnou roli sehrála církev při stabilizaci vztahů mezi feudálními rody podporou tvz. božích mírů. Rostoucí sebevědomí Západu se projevilo především v křížových výpravách. Kristus zde ještě nevystupuje jako mučedník, nýbrž jako božský vládce, jak to odpovídalo mentalitě společnosti, která na prvním místě hodnotila vznešenou nadřazenost králů. Velkou roli hrála prestiž karolínského umění a kultury. Původní působnost románského umění zahrnuje zejména Itálii, jižní Francii, Španělsko, porýnské oblasti germánského prostředí a část Britského ostrova. Římská kultura se obecně rozšířila všude, kde své kořeny zapustilo římské křesťanství.
V malířství vynikají chrámové malby, zejména výrazné na mohutných klenutích, a malby mozaiková. Sochařství je začleněno do architektury na principu ornamentu, který se zase rozvíjí hlavně v knižní malbě. Sochy se zhotovovaly podle určitých ustálených pravidel, aniž by byl zachycen výraz či pohyb těla odpovídající skutečnosti. V malířství vznikaly iluminace, miniatury, psaly se ozdobné iniciály a tvořily se fresky (nástěnné malby - malovalo se do čerstvé omítky (it. fresco = čerstvý)).
V hudbě vznikaly latinské písně (zpěvy mnichů v klášterech) - Hospodine, pomiluj ny!

Literatura:

- knihy se opisují v klášterech (skriptoria) ručně, což je velmi obtížné, zdobí se iniciálami nebo miniaturami (ozdoby kolem textu, minium = suřík, ze kterého se vyráběly barvy), knihy jsou proto velmi drahé a nemůže si je dovolit každý, barev se moc nepoužívá (zlatá, černá, modrá, bílá, červená)
Písemné památky
· legendy
- panonské (o životě Konstantina a Metoděje)
- o sv. Václavovi a sv. Ludmile
· anály (letopisy) (annus = rok)
· kroniky (12. století)
- Kosmova kronika česká
- Kronika Franků (Řehoř z Tours)
- Kronika Anglů (Beda Ctihodný)
- Kronika Nestorova aneb pověst dávných časů
· eposy
- Alexandreida (o Alexandru Makedonském "Velikém")
a) církevní
legendy - životopisy světců a svatých, letopisy = anály (z lat. anus = rok) - chronologické zápisy události tak, jak šly za sebou, většinou regionální události, kroniky (lat. z chronos = čas) - zabírá širší dobu, delší čas, duchovní písně, opisy Bible jako základní části víry, kancionály, Kronika Franků (Řehoř z Tourse), Kronika Anglosaská (Beda Ctihodný), Nestorův rukopis - Pověst dávných let (mnich Nestor) - napsáno na březové kůře
b) světská
hrdinské eposy - o národních hrdinech nebo obecných hrdinských činech, Píseň o Nibelunzích, Píseň o Rollandovi (Francie), Píseň o Cidovi (Španělsko), Boowolf (Anglie), Tristan a Isolda, Kronika vlády Karla Velikého (Einhart) byliny - Slovo o pl uku Igorově, junátské zpěvy (Balkán), -> neznáme pravá jména autorů, protože církev zakazuje podepisovat se
české památky: Hospodine, pomiluj ny, Vyšehradský kodex, Kosmova kronika, legendy

Architektura:

- Románská architektura uplatnila půlkruhovou valenou či křížovou klenbu a kopuli, jež umožnily stabilitu smělých stavebních konstrukcí. Půdorys chrámů v podobě kříže, s oltářem a pod ním s kryptou, střídání různých zdobených sloupů či pilířů, malá okna zakončená nahoře polokruhem jsou základními znaky románského chrámového stavitelství.
památky: dóm v Pise, chrámy ve Florencii, Pávii, Modeně a Miláně, chrám sv. Marka v Benátkách, Špýr, Trevír, Mohuč, Kolín nad Rýnem.
Staví se také malé kaple - rotundy, které měly půdorys kruhovitý a byly stavěny z kamene a zdobeny většinou obloučkovým či jiným vlysem. Z veřejných staveb vynikly mosty (např. Avignon), velmi často se staví tvrze a románské hrady s pevnými zdmi a masivní věží jako obytným místem pro rodinu hradního pána. Románská architektura si udržovala elegantní ráz, typický pro společnost založenou na spoluvládě nejvyšší světské a duchovní aristokracie.
Zároveň však vzniká v Itálii bohatá architektura městská. - Zpočátku se staví dřevěné stavby, které postupně nahrazuje kámen, který je technologicky náročný. Nízké stavby s mohutnými zdmi, neumí stavět stropy, proto využívají sloupů; malá úzká klenutá okna. Střídmá výzdoba, výzdoba hlavně portálů a tympánových portálů.
sakrální stavby:bazilika (z lat. tržiště) - většinou trojlodní stavby, prostřední loď má rovný, dřevěný strop, ostatní dvě lodě jsou nižší, bazilika sv. Jiří na Pražském hradě - 3. pohřebiště Přemyslovců (Ludmila) bazilika Tišnov, kostel v Třebíči, kostel v Tršnici rotunda - kostel kruhového půdorysu, ke kterému připadají apsidy), rotunda sv. Víta (kolem r. 930), rotunda sv. Pavla a Petra v Praze na Starém Městě, rotunda sv. Jiří se zvonicí na Řípu (postavena Soběslavem), rotunda sv. Pavla a Petra v Plzenci (předrománská), rotunda sv. Klimenta na Levém Hradci (první církevní stavba u nás), rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě s freskovou výzdobou Přemyslovců, rotunda na Ovčím vrchu, románské hrady se postupem času přestavují, a proto se jich moc nezachovalo Přimda (strážný hrad), Chebská Falc (palác, kaple, věž)
další stavby: Soběslavův palác, Juditin most z r. 1174 - 2. nejstarší most v Evropě, který byl však stržen povodní
Po roce 1000 se rozhořela stavební horečka související s rozmachem klášterního života. Hlavním centrem křesťanství se stalo jihofrancouzské klášterní město Cluny. Klášter je tvořen několika budovami, z nichž jediný přístupný pro veřejnost je kostel. Zbytek kláštera je pro veřejnost uzavřen. Uprostřed se nachází rajská zahrada (dvůr), kolem níž vede křížová cesta (ambit). Dalšími součástmi jsou obytné budovy (konvent), kde se nachází společné ložnice (dormitář), společná jídelna (refektář), nezbytnou součástí kláštera jsou i hospodářské budovy. Některé kláštery mají i špitál (Křižovníci s červenou hvězdou)
1. benediktini:- Ital Benedikt z Nursie (sv.) založil r. 529 klášter v Monte Cassinu. Ustanovil zde pevná pravidla a dal tak vzniknout prvnímu mnišskému řádu (na Západě) - benediktinům
"Ora et labora" ("modli se a pracuj")
…krédo řádu
- na přelomu 11. a 12. st. se od benediktinů odštěpují kartuziáni, premonstráti a cisterciáci (francouzské odnože)
-do velké míry i pod vlivem těchto řádů se je v církvi později ustanoven celibát, jak ho dodržovali mniši, i pro kněze
- kláštery se staly centry vzdělanosti, vznikali při nich školy a zachovávala se a rozšiřovaly písemnosti → veliký význam pro kulturu a vzdělanost středověké společnosti
- klášter sv. Jiří na Pražském hradě (ženský), Břevnovský klášter (mužský), Kladruby u Stříbra, Opatovice (východní Čechy), Třebíč
2. premonstráti: - vždy mají společné hospodářství s ženským klášterem (vyšívání antipendií - závěs nad oltáře) -> Strahovský klášter (postaven Vladislavem II.), Doksany (ženský), Teplá (mužský), Chotěšov (ženský)
3. cisterciáci - Plasy, Hradiště, Sedlec, Zlatá Koruna, Zbraslav, Vyšší Brod
4. dominikáni a františkáni se řadí mezi žebravé řády, odnoží dominikánů jsou klarisky

Románská kultura (od slova Róma = Řím)

Románská kultura napodobuje kulturu starověkého Říma, vznikla v Itálii a rozšířila se do Evropy nezasažené jinými kulturami. Projevovala se v různých druzích: v písemnictví, v hudbě, v architektuře, sochařství i v malířství. Hlavní nositelé kultury byli duchovní (klérus) = jediná vzdělaná vrstva raného středověku. Při klášterech a biskupstvích vznikaly školy určené pro šlechtice, budoucí duchovní. Univerzálním jazykem vzdělanců byla latina. Při klášterech vznikala skriptoria (dílny, kde se opisovaly knihy - nejprve s náboženským tématem, později i antická díla).

Světové památky románského slohu

  1. šikmá věž a dóm v Pise
  2. chrám ve Florencii
  3. chrámy v Pávii, Modeně, Miláně
  4. chrám sv. Marka v Benátkách
  5. chrámy v jižní Francii
  6. chrámy v Německém Porýní (Kolín, Worms, Mohuč, Špír, Trevír)
  7. rotunda opatství ve Fontenay

České a Moravské památky v románském slohu

  1. chrám ve Staré Boleslavi
  2. kostel v Doksanech, Milevsku
  3. rotunda sv. Jiří na Řípu
  4. rotunda sv. Martina na Vyšehradě
  5. rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě (nástěnné malby zachycující rodokmen Přemyslovců)
  6. rotunda sv. Longina Novém Městě
  7. rotunda sv. Kříže ve Starém Městě, obnovena v 19. století
  8. rotunda sv. Petra ve Starém Plzenci
  9. rotunda sv. Václava v Praze
  10. bazilika sv. Jiří na Pražském hradě
  11. bazilika sv. Prokopa v Třebíči, zapsána na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO
  12. bazilika Panny Marie v Tísmicích u Českého Brodu
  13. klášter Premonstrátů s bazilikou Navštívení Panny Marie v Milevsku
  14. krypta baziliky sv. Markéty na Břevnově
  15. Černá věž na Pražském hradě
  16. falc v Chebu
Rotundy byly menší kaple s kruhovitým půdorysem, byly stavěny z kamene a zdobeny vlysy (např. obloučkovým vlysem). Tvrze či románské hrady měly pevné zdi a masivní věž (zde byl byt rodiny hradního pána a jeho nejbližších sluhů); byly opevněny i k ochraně poddaných v době válek. Z veřejných staveb známe např. mosty (Avignon), radnice však jen výjimečně.

Evropa v období raného středověku

(charakteristika doby a společnosti) - barbarské státy v období stěhování národů
Západní a střední Evropa centrem dějin
- tři kulturní centra - oddělený vývoj, ale společné znaky
§ latinská západní
§ byzantsko-slovanská
§ islámsko-arabská
- rozpad rodové společnosti à vznik raně středověkých států
- pohanské zvyky nahrazovány křesťanstvím
- zemědělský charakter společnosti - hlavní zdroj obživy
- postupné zdokonalování nástrojů (pluh, hnojení, ale málo dobytka)
- chov dobytka, ovcí
- osev - převaha trojhonného systému (střídání jař, ozim, úhor; lada = víceletý úhor)
- bludný kruh: nedostatečné hnojení à malé výnosy à nedostatek krmení pro dobytek à málo hnojení → hladomory
vesnice
- velké vzdálenosti, málo cest à soběstačnost vesnic
- blízko vody, polozemnice (částečně zabudované do země)

Společnost

- hieratické uspořádání
- náboženská teorie: učení "o trojím lidu" à společnost rozdělena do tří skupin: kněží (modlí), šlechta (ochraňují), poddaní (pracují)
- dělení na církevní a světskou společnost

a) světská společnost

- vytvoření lenní soustavy (feudalismus) = pyramida
- léno (beneficium, feudum) - propůjčovaná půda
panovník - teoreticky vlastník veškeré půdy
členové panovníkovi družiny - odměňováni za zásluhy, později dědičné vlastnictví za slib věrnosti, poslušnosti
svobodní rolníci - pracují na pronajaté půdě
postupně se vytváří dvě skupiny obyvatel
  • šlechta - urozená, privilegovaná
§ vyšší - panstvo
§ nižší - zemanové, vladykové, nepracují
§ rytíři - bojovníci
  • poddaní - neprivilegovaná
- závislost na feudálovi → renta v práci, naturáliích, připoutáni k půdě à nesvobodní (nevolníci)

b) církevní společnost

- církev původně jednota všech věřících - rovnost kněžích i laiků - v čele sborů biskupové (zástupci apoštolů)
- postupně hierarchizace církve à vznik církevní organizace
- vyvíjí se v souvislosti s administrativním členěním říše
§ papež - hlava církve, biskup hl.města říše Říma, volen doživotně kardinály
§ arcibiskup - (metropolita - ve městě) - správa více biskupství
§ biskup - (biskupství = diecéze) - správa několika děkanství
§ děkanství - několik farností
§ farnost - základní organizační jednotka
kláštery - uzavřené komunity, podřízeny přímo papeži, soběstačnost, centra vzdělanosti
- 1.mnišský řád v Z Evropě - benediktini ("ora et labora")
růst vlivu církve - hospodářská prosperita

Kultura Byzantské říše

  • matematika, literatura, písemnictví
  • za Justiniána sepsán Corpus iuris civilis
    • právní soupis (zákoník) založený na Římském právě
    • složen ze tří částí - Digesta (úryvky z římských právnických spisů), Instituce (učebnice práva) a Codex (císařská nařízení)
  • architektura
    • napodobovala a doplňovala antiku
    • typický chrám s kopulí (Př. chrám Ilagia Sofia = chrám Boží moudrosti v Istanbulu)
    • výzdoba: ikony, mozaiky
Byzantská kultura pronikala také do oblastí spjatých s východním křesťanstvím (Řecko, Velká Morava, Kyjevská Rus, Malá Asie, Bulharsko, občas Apeniny, aj.).
Byzantská říše byla po celou dobu raného středověku nejbohatší a kulturně i hospodářsky nejvyspělejší zemí v celé Evropě.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Wren Wren | E-mail | 14. ledna 2009 v 15:48 | Reagovat

Super díky jsem záchráněn před 5  z dějáku :-)

2 Zuzuliicek Zuzuliicek | Web | 15. ledna 2009 v 17:20 | Reagovat

wow díky strašně moc nikde jsem nic nemohla najít jsi božííí XD bez tebe bych dostala na vízo 3 z dějáku :-)

3 werunka werunka | Web | 20. ledna 2009 v 18:03 | Reagovat

Seš upe nejvíc supeeeer mooooc díkes

4 Aňulka Aňulka | 11. ledna 2010 v 14:01 | Reagovat

mocinky dekuju bez tebe bych byla v háji

5 Pavlína Hofmanová Pavlína Hofmanová | 15. listopadu 2011 v 18:41 | Reagovat

super

6 pajapajakatkanaty pajapajakatkanaty | 15. listopadu 2011 v 18:43 | Reagovat

:)

7 anonymous anonymous | 26. dubna 2012 v 8:44 | Reagovat

hudba by nebyla vy mrdky ? ... jak mam udelat referat na hudbu kdyz to nikde neni ... chcipnete vsichni kdo to vymyslel a dal to sem bez hudby ...

8 SMILE :D SMILE :D | 9. září 2014 v 19:04 | Reagovat

[7]: drž hubu tvůj problém a ne jeich tak si to udělej sám tu hudbu k tomu -_-

9 anonymQa anonymQa | 26. listopadu 2014 v 12:59 | Reagovat

AhojQy, dobrej blogíseQ.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.