Velké zeměpisné objevy v 15. a 16. století a jejich důsledky 2

15. května 2007 v 17:09 |  Maturitní otázky z dějepisu

Důsledky objevných cest

1) rozvoj dálkového obchodu mezi koloniemi a Evropou
- do Evropy se dovážely drahé kovy, drahokamy, perly a tabák
- z Indie koření, bavlna; z Číny hedvábí a porcelán; z Afriky slonovina, zlato a otroci
- z Evropy se vyvážely potraviny (pivo) a látky
- "obchod do trojúhelníku" (spojení mezi Evropou, Afrikou a Amerikou)
2) přesunutí obchodních středisek ze středomoří na pobřeží Atlantiku
- přístavy: Lisabon, Antverpy (Niz.), Cadiz (Šp.), Seville (Šp.)
- na konci 16. století vzrostl význam Londýna, Amsterdamu
- úpadek pro středomoří, význam hanzy (spolek německých měst)
3) inflace
4) kulturní přínos (rozvoj evropské vzdělanosti)
5) do Evropy přineseny nové plodiny
- postupně nabyly na významu (rajčata, brambory, kukuřice, kakao, bavlna)
6) důsledky pro domorodce
- v některých oblastech úplně vyhubeni nebo zdecimováni
- vznik a rozvoj obchodu s otroky (dovoz z Afriky)
- byly zničeny říše Inků a Aztéků
- postoj Evropanů k domorodcům: Evropa představuje vyšší stupeň civilizace
- šíření křesťanství (misie, ale také násilná christianizace)
7) přenos chorob
- z Ameriky do Evropy syfilis (léčba rtutí)
- z Evropy do Ameriky chřipka, spalničky a neštovice (tam to byly smrtelné choroby)
Aztékové
Indiánský národ, který na začátku 16. století ovládl střední Ameriku. Ve 13. století se Aztékové přistěhovali do Údolí Mexika a založili na jezerním ostrově město Tenochtitlán. Od 15. století dobývali ostatní města v údolí. Roku 1520 se jejich říše rozkládala od východního k západnímu pobřeží, na severu k pouštím a na jihu k mayským královstvím na Yucatánu. Aztékové uctívali mnoho bohů a považovali se za vyvolený národ boha války Huitzilopochtiho, který si žádal lidskou krev. Aztékové válčili hlavně proto, aby získali zásoby zajatců, kteří pak sloužili jako rituální oběti. Jejich vládce Montezuma věřil, že španělský conquistador Hernando Cortés je králem-bohem Quetzalcóatlem. Roku 1519 však vzal Cortés Montezumu do zajetí jako rukojmí a vládl jeho prostřednictvím. Při povstání r. 1520 byl Montezuma zabit. Aztékové bojovali dál, ale Cortés r. 1521 dobyl Tenochtitlán a tak celou říši. Žijí na plošinách a na jezerech, které rozšiřují o dinampasy (vozy, na kterých pěstují ovoce, kukuřici,…), dobře zpracovávají kámen. Považují se za syny Slunce. Celá aztécká říše tvořena městskými státy. Na místě Tenochtitlánu bylo založeno Mexico City.
Inkové
Indiánský národ, jehož říše se rozkládala na území dnešního Ekvádoru, Peru, Bolívie a zčásti i Argentiny a Chille. Zakladatelem vládnoucí dynastie byl kolem r. 1200 n. l. Manco Capac. Incká civilizace začala expandovat až v 15. století. O územní rozšíření se zasloužili především tri vládci - Pachucuti Inka (1438 - 1371), Topa Inka (1471 - 1493) a Huayna Capac (1493 - 1525). Za vlády Atahualpy se říše začala štěpit v občanských válkách. K dalšímu dělení došlo po příchodu španělských conquistadorů vedených Franciskem Pizzarem a Diegem Almagrem, kteří využili r. 1526 právě občanské války a postupně si začali podřizovat celou říši. Roku 1537 již byla většina říše podřízena Španělům. Její obyvatelé věřili, že každý incký vládce neboli Sapa Inka je potomkem boha Slunce. Sapa Inka dohlížel na výkonnou armádu a velký počet správních úředníků, kteří nesli zodpovědnost za regionální zemědělství, distribuci potravin, stavbu cest a obchod. Z národa, jemuž Inkové vládli, pocházeli kvalifikovaní odborníci, stavitelé i zemědělci. Inkové vyráběli složitou keramiku i látky, na terasovitých úbočích pěstovali různé plodiny a chovali pro vlnu lamy a alpaky. Mnoho inckých budov bylo postaveno z kamenných kvádrů. Inkové neznali písmo, ale uchovávaly se záznamy na tzv. kipú (řady šňůrek různých barev a tloušťky se systémem kódovaných uzlů. Podmaněné obyvatelstvo je nuceno pracovat v dolech, kde velmi rychle umírají + chřipka. Hlavním městem říše je Cuzco. Posledním místem je Machu Picchu.
Mayové
Středoamerický národ, jehož civilizace ovládala v době od r. 1600 př. n. l. do 15. století n. l. území jižního Mexika, Guatemaly, Belize a poloostrov Yucatán. Archeologové rozlišují čtyři oblasti mayského vlivu: Guatemalskou vysočinu, Petén (střední Guatemala), Yucatánský poloostrov a tzv. Jižní nížiny (území na východ a na západ od Guatemaly). Všechny tyto oblasti udržovaly politické a obchodní styky s městy v jižním a středním Mexiku. V období 300 - 900 n. l. byly nejvýznamnější Jižní nížiny s městy Tikal, Uaxactún, Palenque aj.. Vliv Toltéků, který se začal uplatňovat po r. 900, vedl ke vzniku smíšené totécko-mayské kultury. Kolem r. 1200 se mocenským centrem stal poloostrov Yucatán, obzvláště pak Mayapán, nejdůležitější mayské město poté, co jeho vládce Hunac Ceel dobyl území svého hlavního rivala, království Chichén Itzá. Toto město se skládalo z téměř čtyř tisícovek budov a obklopovala je vnější zeď o délce 9 km. Mayapán si udržel politickou a obchodní převahu až do r. 1441, kdy byl poražena vypleněn vojsky koalice v čele s městem Uxmal. Mayové budují městské státy, jsou to především zemědělci, kteří pěstují kukuřici, dobře umí opracovat kámen, používají obrázkové písmo, dobří matematici a astronomové. Velmi vzácné stavby Kouzelníkův chrám v Uxmalu.
Portugalsko
Bartolomeo Diaz (1450 - 1500) - Roku 1487 byl vyslán kolem Afriky, který zjistil, že Guinejský záliv je velmi nebezpečný. Při jeho plavbě byl pojmenován i Mys Dobře naděje - Mys bouří, protože zde ztroskotala jeho loď, zemřel zde i on sám.
Vasco de Gama (1469 - 1524) - V r. 1498 se jako první Portugalec dostal do kolem Afriky do Indie. Velmi krutý námořník a objevitel, který se chová velmi pirátsky. Ke konci svého života získal hraběcí titul.
Pedro Alvarez Cabral (1467 - 1526) - Jeho původním úkolem bylo chránit obchodníky z Portugalska, avšak při jedné plavbě se ztratil a objevil Brazílii. V Indii ovládl mnoho měst (Kalkit).

Španělsko

Kryštof Kolumbus (1451 - 1506) - Hledá západní cestu do Indie. Roku 1492 získal od španělské královny Isabely Kastilské tři lodě (Pinta, Nina a Santa Maria). Po cestě prožívají velké zdravotní potíže. Na konci zbyla jen Santa Maria. Objevil ostrovy v Karibském moři. K místním obyvatelům se chová velmi slušně. Do Ameriky se vrátil hned několikrát, protože byl správcem těchto nově objevených oblastí. Do Evropy vozí obrovské poklady (hl. zlato). Zemřel v chudobě a v zapomnění. Italský cestovatel Amerigo Vespucci tvrdil, že Kolumbus objevil nový kontinent.
Vasco Núněz de Balboa (1475 - 1517) - Španělský voják, který začal dobývat nově objevená území ve jménu Španělského království. Na svých výpravách pátrá po zlatě a bohatství. Roku 1513 stanul jako první na březích Tichého oceánu.
Fernao Magalhaes (1480 - 1521) - Portugalský mořeplavec ve službách španělského krále Carlose I., který mu dal r. 1519 pět lodí na obeplutí světa. Za těžkých podmínek se dostal do Tichého oceánu. Roku 1521 přistály jeho lodě na Filipínách, kde byl Fernao Magalhaes sněden. Jeho cesta kolem světa (1519 - 1522) se řadí mezi největší mořeplavecké výkony všech dob. Z jeho pěti lodí se do Evropy vrátila r. 1522 jen jedna.
John Cabot (1450 - 1498) - Janovský mořeplavec ve službách Španělska, který jako první Evropan (po Normanech) uviděl r. 1497 břehy Severní Ameriky.
Po roce 1522 se charakter objevných cest mění na dobyvačné výpravy, které vedou conquistadoři. Díky palným zbraním a koním jsou zničeny říše Aztéků a Inků. Indiáni jsou chápani jako méněcenní, jsou to pohané. V 17. století dochází k další vlně objevných cest - Nizozemí, Anglie, Francie, Rusko.
Henry Hudson (1550 - 1611) - Angličan ve službách Nizozemí, který hledá severozápadní cestu do Asie. To se mu však nepodařilo. Založil New Amsterodam (později New York).
Willem Barents (1550 - 1597) - Holandský mořeplavec toužící nalézt cestu severovýchodní cestou. Objevil Medvědí ostrovy, Špicberky a doplul až k Nové Zemi, kde byl nalezen jeho deník.
Abel Janszoon Tasman (1603 - 1659) - Nizozemský mořeplavec, který patří k největším objevitelům v historii. Plul ve vodách Indonésie, Japonska, Austrálie, později objevil Nový Zéland a Fidži.
Semjon Ivanovič Děžněv (1605 - 1673) - Ruský kozák, který se svou pozornost zaměřil na nejvýchodnější krajiny Sibiře. Svou plavbou dokázal, že Asie není spojena s Amerikou a že kontinenty jsou tak odděleny průlivem. Tato zpráva byla objevena až v r. 1736 v jakutském archivu.
Vitus Jonassen Bering (1681 - 1741) - Dánský námořník sloužící v ruském námořnictvu. Roku 1824 byl Petrem I. jmenován velitelem "první kamčatské expedice", která objevila ostrov sv. Vavřince. Zmapoval pobřeží Kamčatky, Sachalinu a Kuril. Kamčatská expedice se stala první vědeckou výpravou v dějinách.
James Cook (1728 - 1779) - Důstojník anglického námořnictva, který se zasloužil o rozvoj námořního mapování a o rozšíření znalostí zeměpisných i přírodovědných. Podílel se také na boji proti kurdějím.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 bngixu bngixu | E-mail | Web | 22. května 2009 v 6:44 | Reagovat

Ng7zjR  <a href="http://ppdopqvepvda.com/">ppdopqvepvda</a>, [url=http://lafbnvldjeoq.com/]lafbnvldjeoq[/url], [link=http://fuqyxmabtdee.com/]fuqyxmabtdee[/link], http://mprhvparaqlr.com/

2 cialis_online cialis_online | E-mail | Web | 16. července 2016 v 1:31 | Reagovat

Hello!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.