Velké zeměpisné objevy v 15. a 16. století a jejich důsledky 1

15. května 2007 v 17:09 |  Maturitní otázky z dějepisu
Velké zeměpisné objevy v 15. a 16. století a jejich důsledky
Po celý středověk přetrvává geocentrický názor na svět: Země je střed vesmíru, Země je plochá a existují na ní 3 kontinenty (Evropa, Afrika, Asie). Středem Země je Jeruzalém. Od dob Koperníka se ujímá názor heliocentrický - Země je kulatá a otáčí se kolem své osy a Slunce. Roku 1453 byl Cařihrad dobyt Turky, kteří tak ovládli obchodní cesty z Evropy do Asie (Indie, Čína). Hledají se proto nové cesty. Musí se zdokonalit hlavně lodě, navigační přístroje (kompas, astroláb - měření zeměpisné šířky). Dochází k rozvoji zeměpisu, biologie, kartografie a cizích jazyků. První cesty vedou kolem Afriky. Končí tak hegemonie italských kupců. Jejich náhradníky jsou Portugalci a Španělé. Jako první své lodě vysílá Portugalsko za vlády Jindřicha Mořeplavce (80. léta 15. století).
Objevné plavby byly podmíněny hospodářskými a kulturními objevy na přelomu 15. a 16. století, dalšími důvody byl:
1) nedostatek drahých kovů (zlato, stříbro)
- evropské doly byly již vyčerpány (drahými kovy se platilo za zboží z Orientu)
- v neklidných dobách byly ukrývány (poklady)
= tezsaurace (hromadění drahých kovů)
2) v Evropě putovaly zvěsti o bohatství neznámých zemí
- populárním čtivem se staly cestopisy (Marco Polo: Milión (13/14. stol. do Číny))
- objevovaly se i vymyšlené cestopisy
- paradoxem je, že pravdivému cestopisu benátského kupce Marca Pola lidé nevěřili, tento byl dokonce označen za vymyšlený, zatímco cestopisům popisujícím mořské obry, hady a mutace lidí a nejrůznějších zvířat byly považovány za pravdivé

3) invaze Turků narušila obchodní spojení s Orientem (prostřednictvím karavan)
- karavany byly napadány, jejich příslušníci pak byli dáváni do otroctví
4) objevili se lidé, kteří nabízeli financování a organizaci těchto cest
= Evropští panovníci
- důvody: jak praktické, tak i nadšení
- snažili se rozšířil svůj vliv a obnovit obchod s Orientem
5) šířit křesťanství a tím vytlačovat islám
6) obnoven starý antický názor, že svět je kulatý
- 1492 navrhl Martin Behaim první glóbus
- Toscanelli zdokonalil starověkou mapu (Erathotenes), tato mapa byla též oporou pro Kryštofa Kolumba
- stavba lodí - tzv. karavely (stabilní, měly velký nákladní prostor, většinou trojstěžňové)
- kompas, zdokonalovaly se astronomické tabulky
- objevné plavby pořádali zejména Španělé a Portugalci; v jejich službách pak Italové
- v první polovině 15. století probíhala příprava na objevné plavby
(Jindřich mořeplavec)
- portugal.)
- zkoumal západní Afriku
- založil námořní učiliště

Průběh objevných cest

Roku 1415 Portugalci dobyli přístav Ceuta, čímž začali éru objevných cest. V touze objevit zlato chtěli proniknout do nitra Afriky. To se jim však nepodařilo. Zavedli ale obchod s pobřežní Afrikou (vzácná dřeva, otroci, slonovina). Založili středoafrické město Lagos, zde vznikla společnost obchodující s otroky.
Roku 1450 Portugalci překročili rovník a učinili další objevy v Africe; snažili se obeplutím Afriky dostat do Indie. V letech 1487 - 88 Bartolomeo Diaz dosáhl mysu Bouří (přejmenován na mys Dobré naděje). O deset let později (1497 - 98) Vasco de Gama doplul na Indické pobřeží (město: Kalikut). Podařilo se mu navázat obchodní spojení (hlavní zájem byl o koření). Portugalci v Indii stavěli pevnosti na pobřeží (měli chránit obchodní stanice = faktorie). Nepodařilo se jim však vytvořit novou říši, protože v Asii již existovaly feudální státy. Na počátku 16. století pronikli do Číny (Kanton), v roce 1550 do Japonska. V Asii vytvořili rozsáhlou koloniální říši, kterážto byla ale vnitřně nepevná. V polovině 17. století v těchto oblastech ztrácí vliv ve prospěch Anglie a Nizozemí.
Španělský královský pár (Ferdinand Aragonský a Isabela Castilská) přijal návrhy Kryštofa Kolumba o cestě na západ. Roku 1491 podpořili Kolumbův plán, o rok později (1492) spolu s pádem Granady a ukončením reconquisty v srpnu vypluly s přístavu Paos tři lodě (karavely): Santa Maria, Pinta, Niňa. Po sedmdesáti dnech plavby spatřili zem (ostrov Guanahámí z Bahamského souostroví), nazvali jej San Salvador (spasitel). V příštích dnech objevili Kubu (podle Kolumba to bylo bájné Zipango), Espagnolu. Kolumbus byl přesvědčen, že doplul do Indie. Do roku 1504 podnikl ještě tři další výpravy, roku 1506 ve Španělsku zemřel. Až Ital Amerigo Vespucci, který se podílel na přípravě první Kolumbovy výpravy, roku 1504 vznesl domněnku, že Kolumbus objevil nový kontinent. V roce 1507 byl poprvé použit název kontinentu odvozený od Vespucciova křestního jména, Amerika.
V roce 1494 vypukl spor mezi Španělskem a Portugalskem o objevovaná území, kterýžto byl urovnán smlouvou uzavřenou v Tordesillas (Šp.). Byla stanovena demarkační linie vedoucí 2000 km na západ od Kapverdských ostrovů. Na východ od této linie smějí podnikat plavby Portugalci, na západ Španělé. Roku 1500 portugalský mořeplavec Pedro Cabral plul Atlantikem, ale bouří byl zahnán k pobřeží Brazílie. Roku 1513 Vasco de Balboa překročil Panamskou šíji a spatřil Tichý oceán.
V letech 1519 - 1522 Fernando Magalchaens, plavící se ve Španělských i Portugalských službách, vyplul na cestu kolem světa s pěti loděmi. Do Tichého oceánu vpluli jen tři (jedna se vrátila, jedna rozbila). Při konfliktu s domorodci byl na Filipínách Magalchaens zavražděn. Zpět do Španělska doplula již jen jedna loď. Tím byl podán důkaz o kulatosti Země. Jistě zajímavé je, že celá výprava byla zaplacena z výnosu z prodeje přivezeného koření (to bylo naloženo na Molukách). Při plavbě byla ale porušena smlouva v Tordesillas, protože Filipíny patřily už Portugalsku, tudíž Magalchaens plavící se ve Španělských službách zde neměl právo přistát. Proto byla roku 1529 uzavřena nová dohoda v Zaragoze, která Španělsku přiřkla Filipíny a Portugalsku ponechala nejbohatší ostrovy nazývané ostrovy koření (Moluky).
Koncem 16. století Španělsko a Portugalsko ztrácelo vliv, proto i dohody ztrácely na významu. Dalšími národy pořádajícími objevné plavby se stala Anglie a Nizozemí. Výpravy se staly předpokladem pro vznik koloniálních říší ve střední a jižní Americe. Pronikli také do severní Ameriky (na Floridu, k řece Mississippi, do Kalifornie). Hnacím motivem byla vidina zlata (hledání bájného Eldoráda).
V letech 1519 - 1521 Hernando Cortéz dobývá říši Aztéků v dnešním Mexiku. (Aztékové totiž očekávali bílé bohy, a tak Cortéze považovali za Boha). Vládcem Aztéků byl známý Montezuma.

Dobytí říše Inků v dnešním Peru

Inkové byli dobyvatelé žijící ve vysokohorských podmínkách, podmanili si předchozí obyvatele a vytvořili vyspělou kulturu a vyspělé zemědělství (i zavodňovací systém). Stavěli terasovitá pole, hnojili ptačím trusem, pěstovali brambory, pšenici, chinin (léčivo), kokain.
Byli to vynikající stavitelé (stavěli bez malty, z velkých otesaných kvádrů, mezi nimiž byly minimální mezery (nevejde se tam ani čepel nože)). Tyto stavby přežily až dodnes (ty, co nebyly zničeny). Inkové stavěli města, dlážděné silnice se sklady a odpočívadly. Vytvořili visuté mosty. Byli to též astronomové (vytvořili kalendář a spočítali, že rok má 365 a jednu čtvrtinu dne). Jejich písmo (uzlové) nazývali Kipu. Největší město, Cuzco, leželo v nadmořské výšce 3300 m. n. m. a žilo zde 100 000 obyvatel. Jeho součástí byl chrám; město mělo pravidelný půdorys.
Veškerá půda patřila státu; třetinu výnosů z půdy zemědělci odevzdávali státu, třetinu chrámu a třetina jim zůstala. Povinností státu bylo chránit obyvatele a starat se o ně. Kdo kradl, páchal zločin proti státu, který byl přísně potrestán. V čele státu stál Sapa Inka (syn Boha Slunce), který se ženil vždy jen se svou sestrou, aby spolu měli opět syna a dceru.
V době kolem roku 1530 v říši Inků zrovna probíhala občanská válka o moc mezi bratry (vládcem se stal Atahualpa). V letech 1531 - 35 přišli do říše Inků Španělští dobyvatelé (conquistadoři) Francesco Pizarro a Diego Almagro a říši Inků dobyli.
Pluli z Panamy podél pobřeží čím vícekráte, tím dále. Dvě stovky mužů vstoupilo do Incké říše, cesta probíhala bez problémů - Inkové si jich nevšímali a nechali je dojít až do městečka, kde pobýval Atahualpa. Inkové Španěly podcenili, nepovažovali je za nebezpečí. Inka přijal pozvání od Pizarra na hostinu, šla s ním i šlechta (3000 - 4000 Indiánů), při cestě byl Inkův doprovod pobit, Inka byl zajat. Nabízel výkupné, a to takové, že celou místnost (34 metrů čtverečních) pokryje zlatem do své výšky (skoro 2 m) - to bylo splněno za dva měsíce. Byl s ním veden proces za zradu a za manželství se svou sestrou; byl odsouzen k smrti uškrcením. Poté se Španělé vydali do hlavního města, Cuzca. Roku 1533 Cuzco vydrancovali a usídlili se zde. O dva roky později Cuzco opustili a založili na pobřeží město králů (Lima), kteréžto bylo sídlem španělské vlády v jižní Americe po 200 let.
Celé Peru tedy padlo Španělům do rukou, dále pronikli i do Chile, kde založili Santiago, pronikli i do Kolumbie, kterou považovali za bájné Eldorádo. Nakonec byl Almagro popraven Pizarrem a Pizarro zavražděn Almagrovými přívrženci.
Do poloviny 16. století Španělé prozkoumali a dobyli většinu jižní Ameriky (kromě Brazílie), tato území byla ve Španělských rukou do počátku 19. století.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 rose rose | E-mail | 14. září 2008 v 17:04 | Reagovat

ahoj jak a kdy byla dobývaná asie

2 rose rose | 14. září 2008 v 17:05 | Reagovat

jo a máš to tu hezký

3 sayu sayu | 5. března 2011 v 12:16 | Reagovat

Velmi dobré =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.