Ovidius (Publius Ovidius Naso) - Poslední okamžiky v Římě

14. května 2007 v 14:54 |  L - O
Publius Ovidius Naso
Poslední okamžiky v Římě
/Elegie z vyhnanství/
Kdykoli přesmutný obraz té noci mi na mysl přijde,
kdykoli jsem poslední chvíle prožívat ve městě směl,
kdykoli vzpomenu na noc, v níž tolik jsem drahého nechal,
kanou mi z očí i teď bohaté krůpěje slz.
Již se blížilo ráno, kdy Caesar mi rozkazem určil,
abych Italské země pustil nejzazší kraj.
Neměl jsem dostatek času ni chuti k přípravě vhodné,
neboť na dlouhou dobu otupěl zcela můj duch,
o své sluhy jsem nedbal a nemyslil na volbu druhů,
na věci, potřebné k cestě, také ne na vhodný šat.
Stejně jsem úžasem ztuhl jak ten, kdo zasažen bleskem,
jenž je na živu sice, ztratí však vědomí své.
Bolest když zahnala sama ty pocity omráčenosti
a když konečně mysl zase již nabyla sil,
naposled přátele smutné, než odejdu, oslovím jménem -
mnoho jich nedávno bylo, zbyli však jeden neb dva.
Pláču, a oddaná choť mě objímá, prudčeji plačíc,
její nevinné líce smáčely přívaly slz.
Dcera vzdálena byla, dlíc v odlehlém libyjském kraji,
nemohla dostat zprávu, jaký mě postihl los.
Kamkoli upřel bys zrak, jen nářek a sténání znělo,
jako hlučnému pohřbu příbytek podoben byl.
Ženy i muži i čeleď, vše nad mým truchlilo pohřbem,
hojnými slzami v domě zkropen byl kdejaký kout.
Jestliže při malých věcech smím velkých příkladů užít,
Trója když pobořena byla, takový její byl vzhled.
Ke konci spějící noc však bránila průtahům dalším,
od osy opačným směrem stočil se Veliký vůz.
Co jsem dělat měl? Vždyť vroucí láska mě upoutala k vlasti,
avšak před onou cestou byla to poslední noc !
Kolikrát, ach jsem řekl, když doléhal někdo: "Co spěcháš ?"
Považ, kam se to chystáš, anebo odkud máš jít !
Kolikrát sobě jsem lhal, že mám přec určenou dobu,
která se nejlépe hodí pro moji chystanou pouť !
Třikrát jsem dotkl prahu, a třikrát mě strhlo to nazpět,
jako by duši mé zavděk, zdržely nohy můj krok.
Často již sbohem jsem dal a opět mnoho jsem mluvil,
poslední polibky tiskna, jako odcházel by již.
Často, aniž jsem věděl, jsem tytéž kroky rozkazy dával,
stále se ohlížeje na drahé bytosti své.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.