Druhá světová válka 2

14. května 2007 v 20:35 |  Maturitní otázky z dějepisu
Třetí fáze války = přelom ve 2. sv. válce (1943)
Východní fronta
jaro 1942
- Němci připravovali útok na jih Ruska s cílem ovládnout Povolží, Kavkaz (naftová pole)
- pronikli až na sever Kavkazu, nezdařilo se však dosáhnout cíle
únor 1943, Stalingrad (Volgograd)
- pro Němce to měl být velký úspěch, ale ve skutečnosti to byla katastrofa
- maršál Paulus a 300 000 vojáků bylo obklíčeno, Hitler zakázal kapitulaci => konec
- nepomohly ani "vzdušné mosty"
- 90 000 mužů padlo do zajetí, konec mýtů o neporazitelnosti Německa
- poté SSSR organizoval odboj na celém svém území
léto 1943
- odveta u Kurska, Orel
- největší tanková bitva (3000 tanků)
- vítězství SSSR, ten dále postupuje
- do konce roku 1943 osvobozen Kyjev a část Ukrajiny
Afrika a Středomoří
leden 1943
- v Casablance (v Severní Africe) se setkal Churchill s Rooseveltem
- jednali o druhé frontě
- cílem: zabránit SSSR v pronikání do jihovýchodní Evropy a do Evropy vůbec
- předpokladem bylo ovládnutí JV Evropy a Středomoří (nejprve tedy ovládli severní Afriku)
- spornou oblastí bylo Řecko
1942 - úspěch Afrikakorps
podzim 1942
- v Severní Africe se vylodila Anglo-Americká vojska
- Angl. - Montgomery; Am. - Eisenhower
- bitvy v Tobruku, El Alameynu
květen 1943
- Montgomery a Eisenhower donutili Itálii a Německo ke kapitulaci
- i zde bojovali Češi (gen. Klapálek), na blízkém východě (v Sýrii) si říkali "krysy pouště"
- ovládli Severní Afriku (=> i Středomoří), Američané a Britové pokračovali dále
Itálie
červenec 1943
- spojenci se vylodili na Sicílii (pomáhala jim i mafie)
září 1943 - vylodění v jižní Itálii
- v Itálii převrat, Mussolini svržen (pozván na audienci k ital. králi, tam zajat, uvězněn)
- nová vláda v čele s P. Badogliem uzavřela se spojenci příměří
- Hitler nechal obsadit Itálii, Italové odzbrojeni
- v Itálii probíhaly do roku 1944 tvrdé boje (zničen i klášter Monte Casino)
- Mussolini na příkaz Hitlera osvobozen, v severní Itálii vytvořil loutkový režim pod patronací Německa (Republika Salo)
- v tomto roce narůstá také partyzánský odboj v SSSR, Jugoslávii, Polsku, Francii i v ČSR
- přelom nastal také v Tichomoří (boj o ostrov Quadalcanal (neúspěch Jap.))
28. listopadu - 1. prosince 1943
- představitelé velké trojky se sešli na Teheránské konferenci
- podepsána deklarace o spolupráci ve válce a o míru
- dohodnuto otevření druhé fronty ve Francii v květnu 1944
- zároveň měl SSSR začít ofenzívu na východě cílem spojenců byla bezpodmínečná kapitulace Německa (a domluva, že za 6 měsíců po ukončení války v Evropě zahájí SSSR válku s Japonskem)
Čtvrtá fáze války (1944 - květen 1945)
leden 1944 - osvobozen Leningrad
jaro 1944 - osvobozena Ukrajina
léto 1944
- osvobozeno Finsko, Bělorusko, část Polska až k Visle
= nejrychlejší postup sovětské armády
- v Itálii postoupila spojenecká vojska k městu Bologna
6.6.1944 (= Den D)
- začíná operace Overlord - vylodění v Normandii
- v čele spojeneckých vojsk (2 miliony) Eisenhower, v čele německých vojsk maršál Rommel
- budili dojem, že se vylodí v Calais
- předtím Angličané dělali průzkumné lety a bombardování Německa
- technická příprava a organizační příprava (= lofistika)
srpen 1944
- osvobozena Paříž (vytvořena prozatímní vláda v čele Ch. de Gaulle (byl v exilu)
- hnutí odporu = svobodná Francie
10. prosince 1944
- francouzská prozatímní vláda uzavřela spojeneckou smlouvu se SSSR na 20 let
- spojenci se pak ještě vylodili na Riviéře
- osvobozena Francie, Belgie
září 1944
- spojenci se ocitli v Trevéru
- v Německu nastává totální mobilizace
- stále silná propaganda (zprávy o tajné zbrani)
- byly použity raketové střely V1 a V2 [fau ains, fau cvai]
20. července 1944
- neúspěšný pokus o atentát na Hitlera, účastníci popraveni (Slauffenberg)
prosinec 1944
- ofenzíva v Ardenách (pokus rozbít západní frontu)
- zpomalila postup spojenců o 6 týdnů, ale nezastavila, způsobila však obrovské ztráty
- spojencům se pak podařilo prolomit Německé opevnění (Siegfriedova linie)
Postup Rudé armády (RA)
- dostala se až k Visle
1. srpna 1944
- povstání ve Varšavě, vyvoláno nekomunistickým odbojem (bez dohody se sovětskou armádou)
- povstání se zúčastnila i Lidová armáda (povstání mělo vlastenecký charakter)
- v pozadí moci boje byla snaha předat moc londýnské exilové vládě a vyřadit lublinskou komunistickou armádu
- postoj sovětské armády:
→ dán politickými záměry; odůvodňován vojensky - (sov. armáda je po postupu vyčerpána)
- sovětská armáda neposkytla pomoc na Stalinův rozkaz ("nesmyslné dobrodružství")
17. září 1944
- dobyto historické centrum Varšavy Praga
- povstání poraženo 2.10.1944 (zahynulo asi 200 000 lidí); Varšava rozbořena
- postoj sovětské armády zhoršil vzájemné vztahy mezi Ruskem a Polskem
1944 objeveny masové hroby polských důstojníků (4000 - 15000) - KATYN
- názor, že to byla ruská akce (NKVD - tajná organizace)
Jihovýchodní Evropa
srpen 1944
- Rudá armáda postoupila na Balkán
- v Rumunsku a Bulharsku padly fašistické vlády (nové boje proti Německu)
29. května 1944
- SNP (Slovenské národnie povstanie)
- mělo být kombinováno s postupem Rudé armády
8. září začala karpatsko-dukelská operace (přes Duklu však Rusové přešli až 6. října)
- Rudá armáda + československý armádní sbor
- povstání potlačeno (resp. ustoupilo do hor)
podzim 1944
- osvobozena Jugoslávie (velkou roli zde hráli partyzáni)
jaro 1945
- osvobozena Albánie a s obtížemi Maďarsko, Rudá armáda se dostala až k Vídni
- v Řecku - složitá situace
- probíhal zde národně-osvobozenecký boj
- levice (komunisté - ELAS)
- pravice (vojenská skupina ELAM)
- do bojů zde zasáhla britská armáda - potlačila komunistický proud a Řecko zůstalo v zájmové sféře Západu (vliv UK)
Jaltská konference (únor 1945)
Konference v Jaltě
- další konference "Velké trojky")
- probírána koordinace vojenských operací
- stanoveny demarkační linie
→ v Čechách: Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice - dále směr Linec
- rozdělení sfér vlivu
- zdůrazňována stále myšlenka poválečné spolupráce (smrtí Roosevelta v dubnu 1945 a nástupem Harryho Trumana však nastala změna - Truman na rozdíl od Roosevelta spolupráci neprosazoval)
- CÍL:
→ porazit Německo (domluveno, že Německo bude rozděleno na 3 + 1 okupační zónu)
- do té doby, než bude jistota, že se Německo nestane vojenským státem, bude nad ním stát spojenecká kontrolní rada v Berlíně (tvořili vrchní velitelé spojeneckých armád: Montgomery, Žukov, Eisenhower, Koenig)
- placení reparací - ve zboží, v pracovní síle (voj. vězni museli v SSSR pracovat), demontáž zařízení
- potrestání válečných zločinců
1945-46
- Norimberské procesy s válečnými zločinci
24. dubna 1945, San Francisco
- podepsána Charta OSN (zakládací listina)
- podepsalo ji 51 států (i zástupci ČSR)
- otázka Polska
- východní hranice: Curzonova linie - co SSSR obsadil v září 1939, to mu zůstalo
- navrhována takto již po 1. světové válce (ale důsledkem polské invaze - změna)
- západní hranice: Odra, Nisa
- vstup SSSR do války proti Japonsku
- za 3 měsíce po ukončení Evropské války (za to SSSR měl dostat Jižní Sachalin, Kurily)
Konec války v Evropě
jaro 1945
- spojenci překročili Rýn (nepoškozený most u Remagenu)
- postup rychle do nitra Německa
25. dubna se na Labi u města Torgan setkala Americká a Ruská armáda
- padl fašistický stát v severní Itálii (Mussolini popraven partyzány - pověšen za nohy)
- Rudá armáda postupuje po celé frontě (osvobozeno Polsko, ČSR, Balkán)
- na území ČSR - armáda Mitte (Schörner) - Němci chtěli z Čech vytvořit svou pevnost
- Rudá armáda bojovala na dvou frontách
- † 144 000 sovětských vojáků (při osvobozování ČSR)
- polovina dubna
- "Berlínská operace"
- Berlín byl silnou fašistickou pevností (Hitler, 600 000 vojáků), symbolický význam
- Berlín obklíčen
30. dubna 1945
- Hitler jmenoval svého zástupce adm. Dönitze (ten se snažil uzavřít separátní mír)
- Hitler spáchal se svou ženou Evou Braunovou (se kterou se dvě hodiny před svou smrtí oženil) sebevraždu - on se zastřelil, ona vypila jed
květen 1945
- dobyt Berlín (2. května) (nad troskami Reichstagu - rudý prapor)
- povstání v Praze (1. května) (žádný hlavní velitel)
- důležitá role: Česká národní rada (Albert Pražák, Josef Smrkovský (KS))
- v Praze různá vojenská velitelství (angažovali se bývalí důstojníci), např. velitelství Bartoš v Bartolomějské ulici
- na volání Pražského rozhlasu přišli do Prahy Vlasovci (POA) (6./7. května)
- účastí na Pražském povstání chtěli vykoupit svou vinu
- snažili se podepsat smlouvu o tom, že nejsou zrádci, ale nevyšlo to
- část skončila v Americkém zajetí, část v Ruském (†), Vlasov zemřel
- mnozí z nich se dostali do Ameriky
- Němci se snažili dostat se přes Prahu na západ - strach z Rudé armády
- zničena část staroměstské radnice (dodnes znovu nepostavena)
7. května 1945 byla podepsána kapitulace v Remeši (za Německo Jodl)
8. - 9. května 1945

- kapitulační akt opakován v Karlshorstu (na žádost Sovětské strany - něm. Kaitl, rus.Žukov)
- vstoupila v platnost o půlnoci z 8. na 9. května 1945
6. května 1945
- Američané v Plzni
- nejprve chtěli jít do Alpské pevnosti - tam se údajně prováděly pokusy s jadernými zbraněmi; pak chtěli dobýt Prahu, ale Eisenhower respektoval dohodu s Antonovem a přenechal Prahu Rusům (a tím i ČSR na dalších 44 let))
9. května 1945
- vrcholí pražská operace (začala 6. května)
= přesun Ruské armády z Berlína přes Drážďany do Prahy
- ráno přijely Ruské tanky
11. - 12. května 1945
- padly poslední výstřely v ČSR - u Příbrami (11.5. v Milíně a Slivicích; 12.5. Čimelice (Němci × Amer.))
Poslední fáze války (1945)
17. července - 2. srpna 1945
Postupimská konference
(v Postupimi u Berlína)
- sešli se zde zástupci velmocí (v místě Cecilienhoff)
- poslední konference "Velké trojky"
- Stalin, Truman, Churchill (pozd. nahrazen labouristou Attleem)
- jednalo se zde o Německu (navazovalo se na Jaltská jednání)
- Německo rozdělit na 3 +1 zónu, utvořit spojeneckou kontrolní radu, i Berlín rozdělit na 3+1 zónu)
- plán úplného rozdělení Německa zamítnut
- Německo má být obnoveno jako demokratický a mírumilovný stát
- přijat program "čtyř D"
→ denacifikace (+ potrestání válečných zločinců; SS a GESTAPO označeny za zločinecké organizace)
→ demilitarizace (omezení, odzbrojení)
→ demonopolizace (rozbití monopolů, které pomohly Hitlerovi k moci)
→ demokratizace
- jednalo se o hranicích Německa, o odsunu Němců z ČSR a Polska (Beneš)
- vznikla rada ministrů zahraničních věcí, která měla připravit mírové smlouvy s poraženými zeměmi (podepsán v Paříži - s Itálií, Rumunskem, Bulharskem, Finskem a Maďarskem)
USA
- proběhl úspěšný pokus s atomovou zbraní (v Los Alamos v Novém Mexiku)
- americký prezident se cítil silnější
- na atomové zbrani se podílel Ital Ferni a Němec Oppenhainer
- od 1949 měl atomovou zbraň i Sovětský svaz (50. léta = doba horečného zbrojení)
Porážka Japonska
- 1943 - "skoky z ostrova na ostrov" (USA zatlačovaly Japonsko)
8. srpna 1945
- Sovětský svaz vyhlásil Japonsku válku, o den později operuje na území jižní Číny, v Koreji
6. srpna 1945
- útok atomovou zbraní na Hirošimu (bombardér B-29; bomba "Little Boy")
- zemřelo asi 200 000 lidí, následky až do konce padesátých let
9. srpna 1945
- svržena atomová bomba na Nagasaki (zemřelo 80 000 lidí)
- Japonsko i po těchto katastrofách odmítalo kapitulovat
- císař Hirohito vynutil na vojenském velení souhlas s kapitulací, spolu s tím se vzdal označení Bůh
2. září 1945
- na americké lodi Missouri v Tokijském zálivu Japonci podepsali kapitulaci
Výsledky války
- účast čtyřiceti států, 110 000 000 vojáků
- zemřelo 50 miliónů lidí (dle střízlivějších odhadů 40 milionů)
- největší ztráty: SSSR (20 mil.), Jugoslávie (1,7 mil.), Polsko (4 mil.)
- ČSR - † cca 340 000 lidí
- válečné náhrady: 900 mld. US$, celkové škody 4 000 mld US$
- válka měla totální charakter (zneužita věda a technika)
- rasově motivovaná, vyhlazovací válka ("Holocaust")
- celkem zemřelo 7 - 10 milionů Židů
Politické důsledky
- vznikla bipolarita (o dění ve světě rozhodují dvě supervelmoci - SSSR, USA)
- disponovali atomovou bombou, vodíkovou bombou (1952 USA, 1953 SSSR)
- vznik dvou mocenských bloků (východ × západ)
- odlišné společenské systémy
- vývoj směřuje od myšlenky jednotného světa (Hitler) ke studené válce
- studená válka: konfrontace ve všech oblastech života, nedůvěra, nepřátelství
- snaha vyhnout se "ostré" válce (balancování až na okraji války)
- v roce 1946 Churchill v americkém Fultonu poprvé použil slovo o železné oponě, která rozdělila Evropu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.