Buržoazní revoluce a Napoleonské války 1

15. května 2007 v 16:51 |  Maturitní otázky z dějepisu
Buržoazní revoluce a Napoleonské války
buržoazní revoluce = podle marxistické teorie sociální revoluce, které odstranily feudální společenské uspořádání a nastolily nový typ buržoazních (kapitalistických) společenských vztahů, revoluce probíhají od 16. do 20. století

Nizozemská revoluce

Nizozemí je tvořeno 17 obchodními provinciemi, mezi ty nejvýznamnější patří Flandry, Brabant, Holland. Obyvatelé jsou protestanti - Kalvíni, novokřtěnci. Získávají území vysušováním (poldery). Hlavním obchodním centrem jsou Antverpy, což je hlavní přístav. Nejvyšší vrstvou jsou bohatí obchodníci a bankéři. Roku 1556, když dochází k dělení habsburských zemí, připadá Nizozemí pod fanatického krále Filipa II. Habsburského (1556 - 1598). Filip vyslal do Nizozemí vicekrálovnu Markétu. Španělé zvyšují daně, pronásledují nekatolíky a zavádějí inkvizici. Pro Španělům se vytvořily odbojové skupiny - gézové (= žebráci). V roce 1566 vypuklo obrazoborecké hnutí, které ničí všechny katolické památky. Nazývají to obrannou válkou Nizozemí (podporováni Anglií, franc. hugenoty a některými německými knížaty). Filip II. odvolal Markétu a vyslal vévodu z Alby, jehož mise trvá od r. 1567 do r. 1573, vévoda zavedl teror zvýšení daní a krutovládu - zabírání majetku a popravy (100 000 lidí). Zatčeni dva nejvýznamnější šlechtici - hrabě Egmont a admirál Hoorn, kteří byli r. 1568 v Bruselu popraveni. Tato poprava vyvolala obrovskou vlnu nevole.
Roku 1572 vypuklo celonárodní povstání, což je považováno za začátek revoluce. V čele stojí Vilém Oranžský, který se severu vytlačil za pomocí gézů Španěly. Roku 1579 založilo 7 severních provincií pod vedením Hollandu utrechtskou unii. Zbývajících 10 provincií zachovalo svou přízeň Španělsku --> Španělské Nizozemí (do r. 1714). Roku 1581 vytvořena republika Svobodné Nizozemí, čímž byla vyhlášena suverenita utrechtské unie a vedoucí úloha připadla generálním stavů (států). ? 1. buržoazní revoluce V čele stojí místodržitel Vilém Oranžský (1581 - 1584).Po jeho smrti se stává místodržitelem jeho syn Mořic (1584 - 1625) a poté následoval jeho bratr Bedřich Jindřich (1625 - 1647). V roce 1585 Španělé dobývají Antverpy --> finanční centrum se přenáší do Amsterodamu. V roce 1602 je založena Východoindická obchodní společnost (Vereenigde Oost-Indische Compagnie - VOC), který funguje až do r. 1799.

Anglická revoluce

Vývoj předrevoluční

Za vlády Tudorovců, zejména však za Alžběty I. dochází v Anglii k rozvoji hospodářskému i kulturnímu. Rozvíjí se podnikání, pronikání do zámoří, vznikají zárodky kapitalismu. Dochází k souladu zájmů mezi panovnickým rodem a podnikateli. Jelikož byla Alžběta po celý svůj život svobodná, a tudíž bez legitimních potomků, tak roku 1603 nastupují Stuartovci (vedlejší královský rod) v osobě syna popravené Marie Stuartovny, Jakuba I. (1603 - 1625). Už za jeho vlády dochází k neshodám mezi panovnickou mocí a podnikateli.
Charles I.Situace se dále zhoršuje i za vlády Karla I. (1625 - 1649), kterýžto usiluje o absolutismus, čímž dochází ke zhoršení vztahu mezi parlamentem a panovníkem. Karel I. se snaží získat co nejvíce finančních prostředků, což realizuje jednak vybíráním daní bez souhlasu parlamentu (tím porušuje privilegium) a jednak také nutí bohaté, aby mu poskytli půjčky ("nucené půjčky"). Toto chování parlament prohlásil za nezákonné (v tzv. petici práv). Panovník na to reagoval rozpuštěním parlamentu a vládne sám až do roku 1640. I nadále se snaží získat peníze, a tak prodává monopoly (výsadní právo výroby a obchodu pro určitou oblast trhu). To vše vede k všeobecné nespokojenosti (vysoké ceny, cla, zavedeny i dřívější daně a také daně dávno zapomenuté). Hospodářská politika krále však oslabovala výrobu a obchod, byla omezena podnikatelská svoboda. Karlovo snaha získat peníze vedla dokonce i k prodeji úřadů a titulů. Rozpory se projevovaly též v náboženské oblasti (státním náboženství = anglikánství).
V 17. století vzniká skupina zv. Puritáni (puritás = čistota, purus = čistý). Ti chtěli čistou církev, chtěli očistit anglikánskou církev od zbytku katolictví (vycházeli přitom z kalvinismu). Tato skupina je spjata také s odporem proti absolutismu. Od puritánů se oddělili tzv. Independenti (nezávislí), podle nichž by měla být církev spravována radou starších (odmítali církevní hierarchii).
Pilgrim fathers - Otci poutníciPuritáni chtěli také politický podíl na moci, a proto byli pronásledováni. Odcházejí tedy do amerických kolonií, kde zakládají osady (v Nové Anglii - dnešní SZ cíp USA.; 1620). Říkalo se jim "Otci poutníci" ("Pilgrim fathers") - tímto začala kolonizace východního pobřeží USA. Na pobřeží Atlantiku postupně vzniká 13 amerických kolonií, z nichž později vzniknou Spojené Státy Americké.
Nastává též konflikt mezi panovníkem a parlamentem, který vede k povstání ve Skotsku (1639). Skotové byli presbyteriáni, nesouhlasili s anglickou zahraniční politikou v době třicetileté války (nepomohli českým protestantům). Král začal sbírat vojsko, ale chybí peníze. Skotové vpadají do Anglie a díky bojovníkům zkušeným z třicetileté války vedou úspěšné boje. Panovník svolal parlament, aby mu povolil daně, ten však na oplátku požadoval potrestání královských rádců Strafforda a Landa. To král odmítl a po čtrnácti dnech parlament opět rozpustil (=1. zasedání parlamentu; "krátký parlament"). Na podzim 1640 opět svolal parlament, který však zasedal až do roku 1653 ("dlouhý parlament"), kdy panovník musí naslouchat opozici a splňovat její požadavky.

Vlastní revoluce (1640 - 1660)

požadavky opozice:
1)
potrestání královských rádců (prosazuje se názor, že i nejvyšší úředníci jsou odpovědni parlamentu, nejenom králi)
2) omezení vojenské moci krále (rozpustit královskou armádu)
3) svolat a rozpustit parlament lze i bez vůle krále
Roku 1641 nastává nová situace v souvislosti s dalším povstáním v Irsku (jiná víra = katolíci; proti absolutismu, proti násilnému pronikání anglikánské církve). Vzniká otázka, zdali má být králi svěřeno vojsko. Do roku 1642 probíhá tzv. Pamfletová válka, která řeší spor o charakter politické moci. Objevuje se požadavek rozdělit politickou moc; Král se má dělit o moc s vládou. Moc rozdělena na tři pilíře: krále, vládu a parlament. Král s vládou má výkonnou moc, parlament moc zákonodárnou. Karel chtěl zatknout předáky opozice (razantní řešení). To se nepodařilo, a navíc tím ztratil možnost domluvit se s umírněnými.
Roku 1642 - 1648 vypuká v Anglii občanská válka. Na jedné straně stál král, anglikánská šlechta a církev, katolická šlechta a část buržoazie (= královská jízda "kavalíři"); na straně druhé stál parlament, statkáři, obchodníci (presbyteriáni), drobné vrstvy - řemeslníci, svobodní sedláci, drobná buržoazie (independenti). (vzhled: kulatá hlava, vlasy ostříhané "podle hrnce"; jednoduchost oblékání).

Průběh války

Zpočátku měla převahu anglická armáda, která se opírala o jízdu (vedl ji Ruprecht Falcký - syn Fridricha). Vojsko parlamentu vycvičilo jízdu z dobrovolníků - v čele stál Oliver Cromwell. Roku 1644 se parlamentní vojsko spojilo se Skoty a společně porazili královské vojsko u Marsto Mooru. To posílilo vliv Cromwella a Independentů v armádě a v parlamentu. Anglický parlament zřídil armádu nového typu (placená parlamentem; přísná kázeň, velitelé byli jmenováni podle schopností - netřeba urozenosti; tzv. agitátoři udržovali náladu vojska a bojeschopnost).
Roku 1645 byl král poražen v bitvě u Naseby, byl dobyt Oxford (sídlo royalistů), král prchl. Roku 1646 se král vzdal Skotům a ti jej prodali parlamentu (aby měli na žold). V parlamentu dochází k rozporům mezi presbyteriány (umírněnými)a independenty. Pro presbyteriány byl boj u konce, majetek royalistů byl zkonfiskován a státním náboženstvím se stal kalvinismus. Byl též prosazen bezcelní obchod s koloniemi. V parlamentě vznikly též spory o ústavu (otázky, kdo má dostat politická práva (otázka volebního cenzu) - podle majetku?) Objevují se též Levelleři (rovnostáři), kteří přicházejí s nejradikálnějšími návrhy myšlenkami v oblasti práv (lidé jsou si rovni) - jejich programem je dohoda lidu (vytvoření republiky, zrušit privilegia, volební právo i pro nižší šlechtu, náboženská svoboda, sociální reforma). Diskutovalo se též o ústavě (tím o demokracii).
- první diskuse tohoto typu; nebyla však dokončena
- jakým způsobem se mají lidé podílet na řízení státu
- byla přerušena, protože král uprchl z Londýna a spojil se se Skoty a chystal válku proti parlamentu
- další jednání o ústavě měla proběhnout až po skončení války
Armáda se znovu sjednotila, presbyteriáni byli vyhnáni z parlamentu ("kusý parlament").

Druhá občanská válka (1648 - 1649)

Král a Skotové byli poraženi, král byl prohlášen za zrádce a za viníka války a 30. ledna 1649 popraven. Byla zrušena sněmovna lordů, zrušena monarchie a v květnu 1649 vyhlášena republika. Mezi silami revoluce však spory trvaly. Independenti ovládali armádu a parlament, vystupovali proti levellerům. Předáci levellerů byli uvězněni nebo odešli do vyhnanství; vojáci byli posláni do Irska, aby potlačili povstání (1649 - 1652). Irové byli poraženi, byla jim zabírána půda, kterou si rozdělili angličtí statkáři. Irsko se stalo jednou z anglických kolonií.
V 50. letech navrhoval usazení emigrantů v Irsku; pokračovaly boje se Skoty, Skotsko bylo pevně připoutáno k Anglii, roku 1654 bylo připojení dokonáno.
Diggeři (levelleři) (= kopáči) říkali, že každý člověk má nárok na půdu, byli proti majetkové nerovnosti. Na jihu Anglie zabírali zkonfiskovanou půdu a snažili se o rovnostářství. To však bylo tvrdě potlačeno.
Kusý parlament ztrácí popularitu (v souvislosti s úplatkářstvím, sobectvím a odhlasováváním různých odměn). Roku 1653 Cromwell parlament rozehnal. To bylo přijato s všeobecným souhlasem. (pokusy parlament obnovit, ale pro neschopnost znovu rozpuštěn). Roku 1653 je v Anglii nastolena vojenská diktatura. Hlavní osobou je zde Cromwell ("lord protektor"). Jeho oporou je armáda (vládl spolu s generály), policie, byrokracie a výzvědná služba. Cromwell vládl v zájmu buržoazie. Prosazoval zákony - svobodu podnikání, rozvoj, .. Roku 1651 vydal zákon zv. navigační akta (zákon o plavbě), který říkal, že do Anglie smí dovážet zboží jen anglické lodě nebo lodě ze země, kde bylo zboží vyrobeno. (zákon namířen proti Nizozemí)
S tím souvisí obchodní války s Nizozemím (1652 - 1654) o převahu na moři a o posílení postavení Anglie ve světovém obchodě. Do roku 1674 války pokračovaly, za Cromwella byla zlepšena zahraniční politika, zlepšeny vztahy se Španělskem a s Francií. Roku 1658 po obnovení parlamentu a ústavy Cromwell zemřel. Po jeho smrti vládl krátce jeho syn Richard, ten však musel r. 1659 odstoupit.
Vzrůstá počet stoupenců pro obnovení monarchie. Tak učinil gen. Monck, který provedl restauraci Stuartovců (1660), tím obnovení monarchie; na trůn usedá syn popraveného krále - Karel II. (1660 - 1685)
Za vlády Karla II., v roce 1666, došlo k velkému požáru Londýna. Hořet začalo 2. září 1666 v pekařství v uličce Pudding Lane. Požár trval pět dní a během něj shořelo téměř celé historické jádro Londýna, postavené většinou ze dřeva.
Katedrála sv. Pavla v Londýně Zničeno bylo přes 13 tisíc domů, 90 kostelů, z význam-ných budov pak například katedrá-la sv. Pavla, která byla znovupostave-na architektem Si-rem Christopherem Wrenem.
Stavba této kate-drály pak probíhala v letech 1675 až 1710 a je nyní jednou z nejvíce navštěvovaných památek v Londýně.
Karel II. neobnovil předrevoluční poměry, musel přijmout podmínky parlamentu (nedotknutelnost vlastnických práv buržoazie vztahujících se k půdě), slíbil bezpečnost těm, kteří se postavili proti Stuartovcům (trestal pouze ty, kteří se zasloužili o popravu jednotlivce). V letech 1681 - 1685 vládl bez parlamentu, vládl absolutisticky.
Jakub II. (1685 - 1688) vládl absolutisticky, vznikla proti němu opozice, kterážto začíná jednat s Nizozemím (místodržící: Vilém Oranžský - zeť Jakuba II., oženil se s jeho dcerou Marií). Roku 1688 se Vilém vylodil v Anglii, anglická armáda se přidala na jeho stranu a Vilém byl přijat za panovníka. (= tzv. slavná revoluce)
Vilém III. vydal roku 1689 listinu "vyhlášení práv", která potvrzovala práva parlamentu, Anglie se stává konstituční monarchií (moc je omezena dohodou, ústavou - omezení panovnické moci). Vzniká parlamentní monarchie (posílení postavení buržoazie v oblasti hospodářské i politické).
Slavná revoluce proběhla klidně, bez krveprolití; Vilém se stal králem (panovník, vláda, parlament). V Anglii proti sobě stojí dvě strany: Toryové reprezentují šlechtu, statkáře a duchovní; naproti tomu Whigové reprezentují podnikatele, obchodníky, loďaře. V 19. století se tyto dvě strany přejmenovaly na konzervativce a liberály.
Jakub II. uprchl do Francie, pokoušel se obnovit svoji sílu a moc za pomoci Francie. Vedl válku ze Skotska a z Irska (poražen), Irsko a Skotsko pevněji připoutáno k Anglii. Anglie a Francie soupeřily o ovládnutí námořního obchodu a o ovládnutí kolonií v Severní Americe. Starosti o zahraniční politiku odvrátily Viléma od vnitřních záležitostí (byla posílena moc parlamentu a vlády).
Význam revoluce
- vytvořila podmínky pro přechod ke kapitalismu
- v ostatních zemích probíhala snaha vytvořit absolutistický stát (Fr.)
- vznik Anglo-Nizozemské personální unie
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.