Antická literatura a její vliv na další vývoj evropské kultury

11. dubna 2007 v 18:13 |  Maturitní otázky z češtiny
Antická literatura a její vliv na další vývoj evropské kultury

- 8. stol. př.n.l. - 5. stol. n.l.
Antickou literaturou je nazývána kultura starého Řecka a Říma, která ovlivnila všechny pozdější evropské kultury.

Řecká kultura:
- 8. stol. př.n.l. - 1. stol. př.n.l.
- originální
- uplatnila se především v dramatu (tragedie) a v eposech
starořecká epika:
Ilias a Odyssea - nejstarší eposy
- čerpají z mytologie, námětem je Trojská válka
- oba jsou psány hexametrem
hexametr = pravidelný šestistopý daktyl
daktyl = první slabika je přízvučná, další dvě jsou nepřízvučné
časomíra = prozodický systém založený na pravidelném střídání dlouhých a krátkých slabik
starořecká lyrika:
Sapfo - milostná subjektivní lyrika --- monodická lyrika = lyrika určená pro sólový zpěv za doprovodu lyry
Anakreon - anakreonská poezie = hravé básně oslavující víno, ženy a zpěv
řecké drama:
- 5. - 4. stol. př.n.l
- vzniklo na základě slavností pořádaných na oslavu boha vína Dionýsa
- světské
- hrálo se v amfiteatrech, herci - pouze muži a v maskách; zpočátku jeden herec (monolog), poté dva herci (dialog), nakonec tři herci + chór = sbor
chór - důležitá role, komentoval a vysvětloval děj
- spojení mluveného slova, tance a zpěvu
- psané řecky

T r a g e d i e:
- dodržují jednotu místa, času a děje
jednota času = děj se odehrává v krátkém časovém úseku (1 den)
jednota místa = děj se odehrává na jednom místě
jednota děje = jedna dějová linie bez vedlejších příběhů
- nejčastějším námětem je boj silného jedince s osudem, s morálkou
- náměty čerpají z mytologie (thébský a trojský okruh)
- různí autoři zpracovávají stejná témata
- deus ex machina = zásah shora, autorita, která vyřeší jinak neřešitelný konflikt
Aischylos - zavedl druhého herce, čerpal z mytologie
Oresteia - trilogie, námět z trojského okruhu
Sofokles - představuje vrchol řeckého dramatu, zavedl třetího herce, omezil úlohu chóru, čerpal z mytologie
Oidipus král - thébský okruh; boj s osudem
Antigona - thébský okruh; střet mezi morálkou, zákony a vůlí vladaře
Elektra - trojský okruh
Euripides- odlišné pojetí dramatu, zaměřuje se na psychologii postav, zejm. žen
Médea - thébský okruh; mytologický námět - pověst o Argonautech; Médea trestá nevěru zabitím dětí
Elektra - trojský okruh; snaha pochopit jednání ženy, která zabila svého muže

K o m e d i e:
- čerpají náměty ze současnosti
- většinou satirické komedie - kritika společnosti a morálky
satira = kritika výsměchem
- nižší žánr
Aristofanés
Žáby - umělecká kritika (proti Euripidovi)
Jezdci - snaha změnit poměry v Řecku
Lysistraté - reakce na Peloponéskou válku

Římská kulrura:
- 3. stol. př.n.l. - 5. stol. n.l.
- není originální, čerpá z řecké kultury
- typickým žánrem je lyrika
- psána latinsky
lyrika:
Ovidius - Lásky - milostná subjektivní lyrika; básně odpovídají jednotlivým fázím milostného vztahu
Umění milovat - milostná subjektivní lyrika, výchovná
Catullus - navazuje na Sapfo, milostná subjektivní lyrika založena na kontrastech
(nenávidím x miluji)
epika:
Ovidius - Proměny - epické básně čerpající z mytologie
Vergilius - Aeneis - hrdinský epos; obhajoba římských výbojů
Plautus - Komedie o hrnci (později tento námět ztvárnil Moliere ve svém díle Lakomec)
satira:
Petronius - Satiricon - satirický román; kritika života římských boháčů a zbohatlíků
Martialis - autor prvních epigramů ve světové literatuře; zachycuje morální a společenský úpadek v Římě
epigram = krátká satirická útočná báseň s vtipnou pointou

Od 4. stol. n.l. dochází k zániku antické literatury, důvodem je úpadek římské říše a kultury a křesťanství.
Antická kultura ovlivnila pozdější evropské kultury:

Gotika
- navazuje více formou než tématem
- navazuje na hrdinský a rytířský epos
Píseň o Cidovi - hrdinský epos

Renesance (15.- 16. století)
- přejímá z antiky formu a témata
- nedodržuje přesná antická pravidla, ale rozvíjí je
Dante - Božská komedie - duchovní epos; střet křesťanského a renesančního pohledu na svět
Shakespeare - navazuje na antiku, ale snaží se ji rozvíjet dále
- nedodržuje jednotu místa, času a děje
- zaměřuje se na psychologii postav
- boj člověka s morálkou
- mizí osudovost
- světské drama
Tragedie: - příčina tragedie tkví v charakteru hrdiny (jedna vlastnost je zveličena)
- veršované, psány blankversem
blankvers = nerýmovaný pětistopý jamb
jamb = první slabika nepřízvučná, druhá přízvučná
- Romeo a Julie, Hamlet, Othello, Král Lear...
Komedie: - hrdinky jsou ženy
- téma většinou za současnosti
- Sen noci svatojánské, Zkrocení zlé ženy

Klasicismus
(17.-18. stol.)
- navazuje po stránce formální i tematické (tematická návaznost v duchu klasicismu)
- dělí žánry na vyšší a nižší a nemísí je
- v tragediích je dodržována jednota místa, času a děje
- píše se alexandrinem
alexandrin = dvojverší, střídá se 12 a 13 slabičný verš
Racine - Faidra - tragedie; antické téma, klasicis. prvek - rozum vítězí nad city; Faidra porušuje
pravidla a končí tragicky
Moliere - Lakomec - námět z Plautovy Komedie o hrnci

Preromantismus a romantismus
( 2.pol. 18.stol. - 1.pol. 19.stol.)
- navazuje na antiku po stránce obsahové; z antiky si vybírá postavy a obsah
- dává přednost citu
Goethe - Prometheus - Goethe nezpracovává příběh Promethea, ale pouze jeho vzbouření proti Diovi
Shelley - Odpoutaný Prometheus - lyricko-epická báseň, v duchu titanismu - oslavuje sílu člověka v boji proti tyranii
Vrchlický - Zlomky epopeje - využívá antických postav

2. pol. 19. století
Josef Svatopluk Machar - Svědomí věků
b. Antická kráska - satirická báseň, psaná pateticky, banální příběh x vznešený jazyk

20. století
James Joyce - Odysseus - román, obyčejný život + antické postavy
Karel Čapek - Apokryfy
 


6 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.